pondělí 3. srpna 2020 Miluše

Ornitologové velmi ocení, pokud jim pošlete údaje z kroužku nalezeného mrtvého ptáka

Našli jste při vašich cestách přírodou nebo například při houbaření uhynulého okroužkovaného ptáka? A přemýšleli jste o tom, zda by informace o nálezu někoho zajímala? Tak tedy vězte, že ano! Ornitologové každý takový zdokumentovaný nález uvítají a my vám poradíme, jak v takové situaci správně postupovat.  

Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea je nezisková organizace (spolek) sdružující kroužkovatele-spolupracovníky Kroužkovací stanice Národního muzea. Hlavní náplní činnosti je kroužkování volně žijících ptáků v rámci vědeckých projektů a pokynů Kroužkovací stanice.

V České republice má kroužkování ptáků dlouholetou tradici. Již v roce 1910, pouhý rok poté, kdy začaly v Evropě organizovat kroužkování ptáků první ornitologické centrály v Anglii a Německu, byla zřízena zásluhou Kurta Loose a dr. K. Richtera kroužkovací stanice v rámci přírodovědného spolku Lotos v Liběchově u Mělníka.

V současné době je registrováno 480 spolupracovníků, kteří ročně okroužkují kolem 175 000 ptáků.

„Při nálezu kroužkovaného ptáka nebo pouze nohy s kroužkem, případně i samotného kroužku je třeba především zcela přesně zapsat identifikační číslo kroužku nebo jej vyfotografovat. Nejlepší je samozřejmě celý kroužek narovnat na plocho, ale to se každému bez potřebných nástrojů asi nebude chtít,“ radí Lukáš Viktora, předseda Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea.

Důležité je ovšem zaznamenat a pak uvést všechny potřebné údaje, jako je datum nálezu, místo nálezu, případně souřadnice, okolnosti nálezu, zda byl pták nalezen mrtev, střelen, zabit o dráty, usmrcen dopravním prostředkem, zda zemřel po nárazu do skel, případně o který druh ptáka šlo. Ornitologové tak získávají cenné údaje o pohybu ptáků.  

Zprávu je možné zaslat na email: krouzkovaci_stanice@nm.cz nebo dopisem na adresu Hornoměcholupská 34, Praha 10 – Hostivař, 102 00. Zároveň je možné využít formulář ve slovenštině na stránkách: www.ring.ac.

„Pokud nám lidé pošlou údaje z kroužku, poskytneme jim obratem všechny dostupné informace o opeřenci, kterého našli. Ten proces je velmi rychlý, máme samozřejmě online databázi na zapisování kroužkovacích dat. Když se ten pták jeden den okroužkuje, zapíše se to databáze a za týden ho třeba někdo najde zabitého, usmrceného autem, tak jsou ta data obratem k dispozici,“ říká předseda spolku.

Pro ornitology jsou samozřejmě důležité i odečty kroužků od živých ptáků. V poslední době ornitologové stále častěji používají i tzv. barevné, neboli odečítací kroužky. Tedy kroužky, jejichž kód lze přečíst například dalekohledem bez nutnosti odchycení jedince nebo bez nutnosti mít kroužek fyzicky u sebe. „I k hlášení těchto kroužků prosíme využívejte výše uvedený email Kroužkovací stanice. Do hlášení nezapomeňte uvést bližší okolnosti pozorování,“ dodává Lukáš Viktora.

Pozor na chovatelské kroužky! Zatímco ornitologické kroužky jsou vždy rozevíratelné, chovatelské kroužky jsou celistvé válečky s ražbou ven, některé jsou potaženy umělou hmotou. Evidenci těchto kroužků kroužkovací stanice nevede, je zapotřebí se obrátit na nejbližší pobočku Českého svazu chovatelů.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo0 čtenářů

Autoři | Foto Richard Beneš

Štítky ornitologové, kroužkování ptáků, odečty kroužků, usmrcený pták, ochrana přírody

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.