Déšť a poměrně chladné počasí. Přesně tyhle podmínky nemá kůrovec moc v oblibě. Za to lesníci se mohou radovat. Lýkožrouta se sice tímto nezbaví, jeho vývoj se ale značně zpomalí. Se dřevokazným broukem nebojují jen lesy, ale například i zámecké parky. Brouk si totiž oblíbil i smrky v Kynžvartu, kde je budou muset časem všechny vykácet. Na druhou stranu se park vrátí do podoby v jaké byl původně plánován.
„Aby ten kůrovec nějakým způsobem zahynul, tak by potřeboval takové deštivé počasí, ale drobet tepleji, aby zplesnivěl. On nemá rád vlhko a teplo. Má rád teplo a sucho. Tam jde o to, že to lýko začne plesnivět a vezme to s sebou i toho kůrovce a všechna vývojová stádia, která tam jsou,“ vysvětluje Tomáš Fiala z CHKO Slavkovský les.
Současné počasí tak může brouka zpomalit a jeho populaci pro tento rok trochu zredukovat. Během června je možné pod kůrou už nalézt larvy tohoto brouka. Tím, že je chladněji je zpomalená i jejich aktivita a lidově řečeno toho moc nesežerou.
S broukem se potýká i rozsáhlý anglický park na zámku Kynžvart. Toho krajinářské dílo patří mezi největší zámecké parky v republice. Rozkládá se na ploše 265 hektarů. A těžko byste zde nalezli smrk, který není lýkožroutem napadený.
„Park je v posledních letech hodně zasažen tím lýkožroutem smrkovým a hrozí, že přirozenou cestou dojde k výrazné proměně toho parku a budeme muset odtěžit několik stovek stromů. Nechceme drancovat stromy kvůli dřevu, ale právě proto, že když odstraníme ty poškozené nemocné a suché stromy, tak tím se ten park i omladí a uzdraví,“ popisuje situaci kastelán zámku Kynžvart Ondřej Cink.
Zároveň dodává, že proměna parku bude opravdu výrazná a odejdou všechny smrkové porosty. Aby se zahrada dostala do tohoto stavu, potrvá to ještě pár let. Paradoxně se ale díky nepůvodním smrkům vrátí podoba zahrady přesně tak, jak byla původně plánovaná.
„Určitě se tam navrátí dřeviny, která tam mají původně být a pomůže to i ke zvýraznění dominant toho parku, jako jsou pomníky a altány. Protože po světové válce se to začalo zanedbávat a dopadlo to, jak to dopadlo, že tam vyrostl smrk nebo spíše tam byl zalesněný,“ konstatuje Fiala.
Park bohužel nebojuje jen s kůrovcem. Staré listnáče ohrožují dřevokazné houby. Strom je pak oslabený a může být pro návštěvníky i nebezpečný. I proto bude nutné tyto stromy prořezat nebo vykácet.
Už bylo zaznamenáno několik případů, kdy lýkožrout smrkový napadl i borovice. To se děje hlavně ve chvílích, kdy je brouk přemnožený a smrky mu jednoduše dojdou.
„Samozřejmě každá dřevina má svého kůrovce. Na borovici je spousta kůrovců, které žerou jenom borovice. Na ní je třeba nebezpečný lýkožrout vrcholkový, který přenáší spoustu hub, které pak poškozují ty borovice,“ dodává Fiala
A jen tak pro představu. Na jednom napadeném stromu může hodovat až 80 000 brouků.
Foto Pixabay.com / NPŮ
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
