Samoléčba ušetří čas i peníze

Čekání není nijak oblíbenou činností asi pro nikoho z nás. Zvlášť během sezóny respiračních onemocnění. Časově stráví pacient na konzultaci společně s cestou a čekáním u praktického lékaře přibližně 77,4 min. Přitom 58 % Evropanů žije ve vzdálenosti do pěti minut chůze od lékárny, kde je erudovaný lékárník, který není pouhým prodavačem heřmánkových čajů, ale především odborníkem, který umí poradit, jak postupovat v samoléčbě nebo případně vyhodnotit, zda je na místě vyhledat lékaře. Cenné rady jsou dnes přehlížené a je potřeba najít způsob, jak odměnit lékárníky, kteří mnohdy ulevují přetíženému zdravotnímu systému. I toto je jedním z témat, kterým se chce zabývat místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka (ODS).

Ušetřené peníze a čas jsou největším benefitem samoléčby i podle Lukáše Hradečného, zástupce Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků a Country Managera společnosti Haleon, světového lídra v oblasti zdraví spotřebitelů. V Česku se ročně vyléčí 24 milionů lehčích onemocnění pomocí samoléčby, která tak uspoří českému zdravotnímu systému devět a půl miliard korun. Dostatečná zdravotní gramotnost může pomoci lidem lépe vyhodnotit, zda jejich obtíže jsou řešitelné s odborníkem v lékárně, kde si případně může zakoupit vhodný volně prodejný lék či doplněk stravy, a nebo jestli si situace žádá návštěvu lékaře. Čím gramotnější lidé jsou, tím zodpovědněji nakládají se svým zdravím a šetří tím spoustu času lékařům, kteří se nemusí zabývat banálními konzultacemi, ale především sami sobě.

Samoléčba uleví přetíženému zdravotnímu systému

Samoléčba je evropským trendem, kterému předchází dostatečné povědomí o prevenci i základních informací o našem zdraví. V dnešním světě online prostoru nebylo nikdy jednodušší se k informacím dostat. Klíčové je nabyté znalosti správně pochopit a filtrovat. V tom má Česko stále ještě co dohánět oproti západní Evropě. Vzorem by nám mohly být skandinávské země. Třeba ve Švédsku žijí lidé v důchodovém věku mnohem déle ve zdraví, než čeští senioři, kteří si zdravého stáří užívají průměrně jen do 62 let. Věk dožití se přitom prodloužil, to znamená, že naše populace stárne, ale své stáří prožívá v nemoci.

Diskuse u kulatého stolu ve sněmovně, které se minulý týden účastnila řada odborníků, ukázala, že samoléčba je v Česku stále podceňované téma. Přitom by podle slov Lukáše Hradečného dokázala nahradit až dalších 15 % všech konzultací u praktických lékařů. Na potřebě silnějšího postavení českých lékárníků se shodli všichni diskutující. Podle Vojtěcha Muchy, předsedy sdružení Mladých praktiků, je limitem chybějící cílená strategie. A také systém, který primárně nevěří pacientovi, že lehké onemocnění zvládne. Důkazem toho je podle něj neschopenka. Posílení role samoléčby i lékárníka a strategie, jak zvýšit zdravotní gramotnost v Česku, tak nadále zůstávají otevřenými tématy. Je povzbudivé, že tato témata byla předmětem diskuzí odborníků v Poslanecké sněmovně, která může podniknout legislativní opatření ke zlepšení celé situace. Setkání posloužilo jako odrazový můstek k otevření tématu samoléčby ve veřejném prostoru a experti se shodli, že v diskuzích budou v budoucnu pokračovat.