Kvůli snížení účinku antibiotik může umírat víc lidí než na rakovinu, tvrdí odborníci
Kvůli snižování účinku antibiotik může celosvětově umírat v roce 2030 více lidí než na rakovinu a onemocnění srdce a cév. Situaci se lékaři snaží změnit umírněným předepisováním těchto léků, podle odhadů je v tuzemsku až třicet procent antibiotik předepsáno zbytečně. Mezinárodní instituce včetně Evropské unie podporují vývoj nových léků, na které si bakterie ještě nevybudovaly odolnost.
Zhruba osmdesát procent všech antibiotik předepisují lékaři v ambulancích, pětinu v nemocnicích. „Lékař by měl směrem k pacientovi mluvit jasně, srozumitelně a otevřeně. Také by měl umět vysvětlit, že v případě virózy je dostačující léčba symptomů, antibiotika ji vyléčit nedokážou,“ řekla praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Část pacientů ale stále odchází od lékaře nespokojena, pokud nedostanou recept na nějaký lék, ideálně antibiotika.
Asi devadesát procent nemocí, se kterými se praktičtí lékaři u svých pacientů setkávají, je virového původu. Antibiotika přitom účinkují jen na bakteriální infekce. Původce nemoci lékaři umí velmi často určit přímo v ordinaci rychlým testem.
Podle Marka Štefana z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole je zásadní dodržovat správný interval mezi dávkami, současným trendem je podle něj i zkracování počtu dní léčby. „Pokud je to možné, lékaři by měli preferovat antibiotika s co nejužším spektrem, aby se působilo na bakterii způsobující infekci a současně se co nejméně ovlivnily ostatní ‚přátelské‘ bakterie,“ dodal. Tyto bakterie se u každého člověka vyskytují ve střevech a jsou pro něj nezbytné.
Právě antibiotika s úzkým spektrem bakterií, na které působí, by podle člena Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu Michala Prokeše měli lékaři předepisovat přednostně. Podle Kanceláře zdravotního pojištění, která analyzuje podíly jednotlivých typů předepsaných antibiotik u všech praktických lékařů, plní doporučené hodnoty jen asi stovka ze zhruba sedmi tisíc lékařů. Situaci navíc v posledních měsících zhoršují výpadky dostupnosti některých typů antibiotik, například penicilinu vhodného na léčbu angíny.
Antibiotická rezistence
Situace v České republice je podle odborníků zhruba na průměru, postupně se ale zhoršuje. V důsledku antibiotické rezistence zemře každý rok asi pět set lidí, kteří onemocní léčbě odolávající bakterií. Za pozitivní ale odborníci považují to, že na rozdíl například od Řecka, Rumunska či Portugalska nejsou v tuzemsku antibiotika volně prodejná.
Bakterie si postupně na antibiotika, se kterými se setkávají, vytvoří odolnost, takzvanou antibiotickou rezistenci. „Rezistentní bakterie si navíc dokážou předávat odolnost na antibiotika mezi sebou i bez jejich přítomnosti. Umí se šířit z člověka na člověka,“ doplnila vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu Helena Žemličková. Někdy si mohou vytvořit i multirezistenci na více typů antibiotik. Situace v Evropě je podle ní lepší, hůře postižené jsou například Asie či Afrika. Za největší hrozbu v současné době odborníci považují pět hlavních patogenů, které jsou zodpovědné za zápaly plic, infekce močových cest, otravy krve, záněty mozkových blan a další potíže.
