Senioři mají půl roku po očkování výrazně nižší nebo žádné protilátky, říká Jindřich Vobořil
Po šesti měsících od očkování má podle předběžného šetření až šedesát procent seniorů žádné nebo výrazně nižší protilátky. Ukazují to první průběžné výsledky měření protilátek po očkování Společnosti Podané ruce. Naznačují, že přeočkování třetí dávkou u zranitelných skupin bude v brzké době potřeba, jak organizace upozorňovala již v minulosti.
Nejhůře dopadla Astra Zeneca
Společnost Podané ruce otestovala ve dnech 30. června až 2. července 627 seniorů. Zájemci se mohli přihlásit přes zveřejněný rezervační systém. Ze seniorů, kteří se do měření zapojili, jich bylo 396 mladších 75 let, 231 starších. Nejčastěji byli naočkováni Pfizerem, do šetření jsou ale zahrnuty všechny druhy vakcín, a to dvoudávkové i jednodávkové.
„Už výsledky po prvním kole odběrů ukázaly, že je potřeba jednat, navíc čím dál více se ozývají zahraniční média s podobnými výsledky šetření, na jaké upozorňujeme my. Proto se po konzultaci s odborníky vybrala skupina seniorů z prvního kola testování na testy buněčné imunity. Tyto testy proběhnou už příští týden,” říká ředitel Společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil.
Podle něho hladina protilátek klesá s časem od očkování a s věkem. Pokles protilátek je razantní. Až šedesát procent očkovaných má po čtyřech a více měsících od očkování negativní hodnoty. Podle šetření senioři, kteří prodělali v minulosti onemocnění covid-19, dosahují vyšších hodnot protilátek než ti, co onemocnění neprodělali. Dále pdle měření se stupeň ochrany liší i v závislosti na druhu vakcíny. Nejhůře vychází Astra Zeneca. Lidem, kteří jsou naočkováni touto vakcínou a covid-19 neprodělali, vychází nejnižší hodnoty.
Jako v Izraeli
„V Izraeli nabízí lidem nad šedesát let třetí dávku vakcíny už nyní. A předběžné výsledky našeho šetření rovněž naznačují, že booster shot (posilující dávka) by měl být pro zranitelné skupiny k dispozici již na podzim. Vláda by měla mít preventivní plán především v zařízeních sociálních služeb, kde byl největší počet úmrtí. Přeočkování je samozřejmě způsobem, jak rizikové skupiny ochránit. Zároveň by se místo snižování kapacit pro antigenní testování spíše kapacity nyní měly navyšovat, jak jsem to viděl během své stáže například ve Vídni minulý měsíc,” dodává Vobořil.
Podle realizátorky studie Simony Kumpanové Valachovičové se momentálně řeší organizační průběh druhého kola odběrů, které zjistí stav protilátek. „Už výsledky po prvním kole odběrů ukázaly, že je potřeba jednat, navíc čím dál více se ozývají zahraniční média s podobnými výsledky šetření, na jaké upozorňujeme my. Proto se po konzultaci s odborníky vybrala skupina seniorů z prvního kola testování na testy buněčné imunity,“ uzavírá.
