Polovina nemocných kardiaků nepřišla během pandemie při akutních potížích k lékaři
Onemocnění srdce a cév jsou v Česku stále nejčastější příčinou úmrtí. Na tom nic nezměnila ani pandemie covid-19. Podle kardiologů navíc hrozí, že v budoucnu výrazně vzroste počet srdečních selhání.
Nemoci oběhové soustavy mají v České republice za následek nejvíce úmrtí. Každý rok na ně umírá v ČR okolo 50 tisíc pacientů, nejčastěji na infarkt nebo cévní mozkovou příhodu. Ve všech evropských zemích kardiologové zaznamenali pokles infarktů o 25 až 75 procent. Bohužel to však neznamená, že by nemoci onemocnění srdce a cév zmizely.
„Zhruba polovina nemocných kardiaků nepřišla při akutních potížích k lékaři. A mnoho z těch, kteří k lékaři přišli, dorazili příliš pozdě, a nebyla tak možná včasná intervence. Přesné statistiky za ČR nemáme, ale tento trend bohužel můžeme pozorovat i u nás,“ uvádí Richard Češka z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a garant projektu Srdce v hlavě. „Mnoho pacientů se totiž obávalo návštěvy zdravotnického zařízení a promeškali včasnou léčbu infarktu, nebo dokonce zemřeli bez pomoci doma,“ dodává.
Kardiologové proto upozorňují, že mezi základní opatření pro pacienty s nemocemi srdce a cév patří i v době pandemie covid-19 nejen dodržování předepsané léčby a režimových opatření, ale i okamžité vyhledání lékařské pomoci v případě zhoršení onemocnění nebo náhlých obtíží. „Lékařskou pomoc je třeba vyhledat v jakékoliv urgentní situaci. Nemusíme tu popisovat všechny příznaky infarktu myokardu (bolest na hrudi, častou dušnost, bušení srdce) ani cévní mozkové příhody (ochrnutí končetiny, náhlá porucha řeči, nebo pokleslý koutek). Naše populace je poměrně dobře informovaná. Jde tedy jen o to, situaci nepodcenit, respektive nepromeškat první hodiny od infarktu nebo mrtvice, kdy lze zachránit život.“ říká Richard Češka.
Podle broumovského kardiologa Jiřího Veselého také mnozí pacienti loni přibrali na váze, někteří totiž kvůli obavě z nákazy covidem-19 rezignovali na pohyb venku. Veselý proto očekává, že mezi pacienty bude více zanedbaných infarktů a více pacientů dospěje do stadia srdečního selhání.
Nemocní se srdečním selháním mají vysoké riziko nepříznivého průběhu nemoci covid-19, kardiologové se proto domnívají, že by měli být mezi prioritními skupinami bez ohledu na věk. Nyní se kromě zdravotníků očkují především lidé starší 80 let.
