Zachovalou historickou štolu Johannes u Božího Daru na Karlovarsku navštívilo letos od května do konce září 2 750 lidí, zhruba stejně jako loni. Památka ze seznamu světového dědictví UNESCO, kde se od 16. století dobývaly cínové a měděné rudy, si přišli prohlédnout Češi, Němci, Nizozemci, Poláci a Italové, řekl průvodce Martin Rojovský.
V roce 2019 bylo unikátní hornické dílo společně s dalšími pěti českými památkami Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge zapsáno na seznam UNESCO. Od té doby zájem o štolu Johannes každým rokem stoupá, řekl Rojovský.
„Pro školy, nejen pro studenty geologie, rozšířila štola trasu o seznámení s povrchovými haldami, pinkami a odvaly. Studenti měli možnost s kladívkem v ruce analyzovat povrchové vzorky rud," uvedl. Na podzim, než se štola stane zimovištěm netopýrů, jsou podle Rojovského plánovány úklidové a servisní práce, aby se mohla památka znovu otevřít 1. května 2024.
„S ochrannou přilbou, čelovkou a v gumovým holinkách vstupovali do nitra Krušných hor průvodci s návštěvníky třikrát denně," uvedl průvodce. Podle svých slov často slýchali od návštěvníků, že jsou rádi, že nejsou horníci. „Kuriózní byla poznámka, že tady nemáme wi-fi,“ dodal Rojovský.
Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou prohlídkových okruhů, ze základní či velké trasy v časovém rozpětí od 1,5 do 2,5 hodiny. Provozovatelé návštěvníkům doporučují pevnou obuv a teplé oblečení pro teploty kolem sedmi stupňů nad nulou.
Štola Johannes je v údolí Zlatého potoka. Netěžilo se v ní zlato, ale cínové rudy. Předloni Služby Boží Dar vybudovaly nové zázemí pro návštěvníky a průvodce přímo u vchodu do dolu. Není tak už nutné s těžkým vybavením vystoupat kopec od silnice ke vchodu do dolu.
Více informací o historii štoly, technologiích i nerostném bohatství Krušných hor je na webu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
