Na několika místech poblíž pramenů minerálních vod skupiny Mattoni 1783 vzniknou louky, na kterých se bude cílenou péčí podporovat zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, a to hlavně hmyzu a motýlů. Půjde například o louku mezi Prameny a Mnichovem na Chebsku, další vznikají v Byňově a v Poděbradech, tedy u pramenů vody Magnesia, Dobrá voda a Poděbradka. O louky se budou starat odborníci z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Pozemek u Pramenů na Chebsku je velký 4,5 hektaru a dosud nebyl obhospodařován, protože je částečně podmáčený. I kvůli tomu se zde rozšířily agresivní druhy trav a dalších rostlin, které potlačují přirozený rozvoj bylin, jež zase potřebuje k životu hmyz, včetně motýlů.
„Určitě je potřeba kosení, které zpestřuje diverzitu rostlin, ale to kosení nesmí být celoplošné a ve stejný termín, ale rozfázované. V naše případě tak třetina až polovina zůstane nepokosena a bude sloužit jako útočiště hmyzu, ale třeba i plazů,“ uvedla Pavla Tájková z ČSOP. Aby se větší biodiverzita druhů i jedinců projevila, bude podle Tájkové potřeba nejméně pěti let.
V současné době zde žije několik druhů motýlů, například modrásek ušlechtilý, modrásek lesní nebo hnědásci jitrocelový a rozrazilový. Citlivou péčí by se ale louka mohla za několik let stát domovem i dalších druhů motýlů, kteří jsou často mezi chráněnými druhy. Pokud leží pozemek ladem, opanují ho invazivní druhy rostlin, pokud se naopak pravidelně a plošně seká, hmyz ztrácí domov a rostliny pro svou výživu.
Projekt Motýlích luk navazuje na odkaz pravnuka zakladatele značky Mattoni, Rudolfa Heinricha Mattoniho, uznávaného amerického entomologa, který letos zemřel. „Pro motýly jsme se rozhodli na základě doporučení odborníků a je více než symbolické, že se jimi zabýval i Rudi, který Česko, a zvláště Karlovarsko, často navštěvoval. Chceme, aby jeho odkaz pokračoval dál, proto jsme projekt motýlích luk pojmenovali po něm,“ uvedla Klára Hálová z firmy Mattoni 1873.
Půjde ale o práci na řadu let. „Každé z území má svá specifika a plán prací. Nejčastěji se jedná o kosení a odstranění náletových dřevin, dále také o likvidaci invazních druhů rostlin, budování jezírek či tůní a výsev květnatých luk pomocí zeleného sena tak, abychom pracovali s místním rostlinným genofondem,“ uvedl Petr Stýblo z ČSOP.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
