Cheb připravuje rozšíření bezdoplatkové zóny do dalších ulic. Důvodem je koncentrace problémových obyvatel a s tím spojené zvýšení počtu přestupků i kriminality. Návrh městské policie bude ale muset schválit v rámci přenesené působnosti státní správy odbor sociálních věcí, řekl místostarosta Chebu Jiří Černý (VPM).
V současnosti v Chebu platí takzvaná bezdoplatková zóna, ve které nově příchozí obyvatelé ztrácejí nárok na doplatek na bydlení, pouze v jednom objektu v Hálkově ulici. Omezení pro vyplácení sociálních dávek na bydlení by se ale mělo rozšířit i na čtvrť kolem nádraží, konkrétně na ulice Svobody, Pivovarská, Wolkerova a okolí nádraží. "Cílem není zamezit ubytování sociálně slabších občanů. Ale může to snížit zisky takzvaných realitních lichvářů," uvedl Jiří Černý.
V okolí vlakového nádraží město vlastní byty nemá. Zdejší domy ale majitelé pronajímají zejména lidem na sociálních dávkách, přičemž nájemné výrazně přesahuje obvyklý nájem v Chebu. Podle informací radnice se pohybuje i okolo 14.000 nebo 15.000 korun. Vysoký nájem přitom lidem doplácí stát prostřednictvím sociálních dávek.
Pokud by návrh na rozšíření bezdoplatkové zóny schválila státní správa, neznamenalo by to, že by současní obyvatelé automaticky o dávky přišli. Omezení by se týkalo až lidí, kteří by se do těchto ulic přistěhovali.
Bezdoplatkové zóny dlouhodobě kritizují nevládní organizace, které poukazují na to, že se tím problém neřeší, jen se přesouvá do jiných míst. Města ale v bezdoplatkových zónách vidí jednu z mála možností, jak se bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a při větší koncentraci výrazně zhoršují pocit bezpečí obyvatel, ale ovlivňují i ceny na realitním trhu. Bezdoplatkovou zónu zavedl v Karlovarském kraji například Sokolov, Aš i další města a obce.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
