Odklady nástupu do škol komplikují v Karlovarském kraji práci školám i školkám

Podle údajů České školní inspekce (ČŠI) bylo k 30. září 2023 v prvních třídách základních škol v Karlovarském kraji 26,76 procenta sedmiletých a starších dětí. Větší podíl byl jen v Olomouckém kraji, a to 28,06 procenta. Podíl dětí s odkladem přitom v Karlovarském kraji, ale i v celé ČR postupně narůstá. V roce 2019 mělo v Karlovarském kraji odklad začátku školní docházky 23,67 procenta dětí. V Evropské unii se přitom odklady týkají asi deseti procent dětí, které by měly nastoupit do školy.

„Podíl u nás je vyšší, ale nemyslím, že bychom se nějak výrazně vymykali z celorepublikového trendu. Velká část odkladů je na přání rodičů, kteří se asi domnívají, že jejich děti budou mít nějakou výhodu, pokud půjdou do školy o rok později. Určitým řešením jsou přípravné ročníky, ale do nich chodí jen menší část dětí," řekl krajský radní Čermák. Souvislost mezi odklady a sociálním složením obyvatel kraje není podle Čermáka přímá, i když se na nich také podepisuje.

Velký podíl odkladů pak komplikují práci jak základním školám, které plánují výuku pro očekávaný počet dětí a pak čtvrtina z nich vůbec nenastoupí, ale také školkám, kde starší děti zůstávají a zabírají tak místo pro mladší děti, popisuje dopady množství odkladů Čermák.

Podle ČŠI je důvodem pro odklad školní docházky, o kterém rozhodují pedagogicko-psychologické poradny, v Karlovarském kraji nejčastěji a v drtivé většině celková nezralost. Je udávaným důvodem pro odklad u více než 60 procent dětí, které nastupují do školy později. Druhým nejčastějším důvodem je asi u čtvrtiny dětí s odkladem opožděný vývoj řeči a logopedické vady. A jen u malého procenta dětí, celkově okolo deseti procent, jsou to pak skutečně závažné poruchy, jako je ADHD nebo chybějící pracovní grafomotorické návyky.

Podle Čermáka, pokud by se podařilo snížit počet odkladů, otevřely by se i širší možnosti pomoci dětem, které mají skutečně problémy.