Bodnutí hmyzem, ať už jde o včelu, vosu, sršně nebo jiný hmyz, postihuje každého z nás. Lokální otok, bolestivost, svědění a zarudnutí jsou běžnými reakcemi, které obvykle odezní do několika hodin. Tato běžná reakce postihuje až 95 % populace. Někteří lidé však mohou mít závažnější formy reakcí, jako je tzv. velká lokální reakce, kdy otok přesahuje 10 cm a přetrvává déle než 24 hodin. Tato reakce postihuje až čtvrtinu lidí, ale naštěstí se obvykle nejedná o život ohrožující stav.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) opět upozorňuje na nové podvodné e-maily, které se snaží vylákat citlivé údaje od klientů. Internetoví podvodníci se tentokrát zaměřili na zneužití důvěry pojištěnců tím, že se vydávají za VZP a informují o fiktivním zpoždění s platbou pojistného.

Odborníci doporučují očkování proti chřipce hlavně lidem nad 50 let a chronicky nemocným, vhodné je i pro těhotné. Nejvhodnější je doba od října do prosince, uvedl na webu Státní zdravotní ústav (SZÚ). Vakcíny proti chřipce se každoročně upravují, proti loňské se mění dva ze čtyř kmenů, A/H3N2 a B/Victoria. Podávají je zejména praktičtí lékaři, vakcinační centra a zdravotní ústavy.

Nedostatek praktických lékařů nebo zubařů trápí čím dál víc krajů po celé České republice. Situace v Karlovarském kraji je ale podle hejtmana Petr Kulhánka kritická. Průměrný věk lékařů se v některých městech blíží 70 letům. Vedení kraje se proto sešlo se starosty obcí a zástupci pojišťovny a chce situaci řešit. Pomoct by podle Kulhánka mohly stipendijní programy pro studenty lékařských fakult.

Poruchy hybnosti tváře, viditelný pokles koutku úst nebo očního víčka, nesrozumitelná mluva, omezení hybnosti končetin na jedné straně těla, ztráta koordinace a neostré vidění či závratě. To jsou příznaky cévní mozkové příhody (CMP), které by měl znát každý. Rychlé rozpoznání příznaků a adekvátní reakce může totiž zachránit život. V České republice postihuje CMP každého čtvrtého člověka, vyléčí se ale pouze třetina pacientů.

Nespotřebované či zjevně poškozené léky i léčivé přípravky s prošlou dobou použitelnosti nebo s nevyhovující jakostí musí být zlikvidovány tak, aby nedošlo k ohrožení života. To však ne každý dodržuje a nepotřebné léky často končí v běžném komunálním odpadu.

Již před pandemií trpělo duševním onemocněním zhruba 20 procent dospělé populace. Během pandemie se výskyt duševních nemocí zvýšil až o 50 procent. Z toho se počet úzkostí zvýšil dvakrát a počet depresí dokonce třikrát. Došlo také k navýšení výskytu nárazového alkoholismu.

Stovky lidí ročně v Česku onemocní hepatitidou, která je často označována jako nemoc špinavých rukou, a někteří o tom ani nevědí. Nakazit se lze prakticky kdekoliv a velmi dobře se šíří v kolektivech. Loni se u nás se léčilo s různými formami žloutenky 11 562 klientů VZP, což je o 1 209 méně než v roce předchozím. Na dnešní den 28. července připadá Světový den hepatitidy.

V Česku je nedostatek odborníků, kteří mohou poskytovat lidem psychoterapii. Dlouhodobý problém se podle odborníků vystupňoval letos s koronavirovou epidemií, během které se více lidí potýká s psychickými obtížemi. Problému si je vědomo i ministerstvo zdravotnictví. Jak tento stav změnit má řešit pracovní skupina, která na ministerstvu vznikla, sdělila mluvčí resortu Barbora Peterová.

Porcelánka Thun 1794 koronavirovou krizi přežije. Dokonce má šanci, že po skončení mimořádných opatření výroba vzroste. Firma s asi 550 zaměstnanci chce dokonce přibírat nové, řekl generální ředitel Thun 1794 Vlastimil Argman.