K hlasování v říjnových sněmovních volbách ze zahraničí se zaregistrovalo přibližně 27 500 voličů, a to buď na zastupitelských úřadech, nebo elektronicky. Informoval o tom ministr zahraničí Jan Lipavský v pořadu Partie televize CNN Prima News. Celkový počet zahrnuje jak zájemce o nově zavedené korespondenční hlasování, tak i ty, kteří chtějí volit tradičně na ambasádách. Podle údajů ministerstva se do seznamů původně zapsalo přes 24 tisíc lidí, přičemž v hodinách před uzávěrkou přibyly prostřednictvím datových schránek ještě nižší tisíce dalších. Tím se celkový počet dostal nad polovinu původního odhadu 50 tisíc registrovaných voličů.

Kandidáti na poslance v Karlovarském kraji pokládají za jeden z důležitých cílů pro rozvoj kraje investice do vzdělání. V kraji bez vysoké školy a s nejhorší vzdělanostní strukturou obyvatel ze všech krajů se v poslední době diskutuje o naléhavé potřebě vzniku vysoké školy, ale i snížení počtu lidí bez vzdělání nebo jen se vzděláním základním.

Do sněmovních voleb bude letos v Karlovarském kraji kandidovat 183 lidí. Je to o 11 méně než před čtyřmi lety. Oproti minulým volbám se na kandidátkách mírně zvýšil podíl žen, je jich 65, tedy 35,52 procenta. V roce 2021 to bylo 32,99 procenta. Mužů kandiduje 118, což je 64,48 procenta. Většina z 19 kandidujících uskupení obsadila celou kandidátku 14 jmény, menší počet kandidátů je na osmi seznamech. Vyplývá to z dnes zveřejněných kandidátek na serveru volby.cz. Letošní volby se budou konat 3. a 4. října.

V Karlovarském kraji bude kandidovat v podzimních sněmovních volbách 19 stran a uskupení. Kandidátky podalo celkem 20 uskupení, ale jedno uskupení, "Ano, lepší Česko s mimozemšťany a občany motoristy", krajský úřad nezaregistroval. Oznámení o registraci kandidátek dnes Krajský úřad Karlovarského kraje vyvěsil na svých webových stránkách. Kompletní kandidátní listiny zatím krajský úřad nezveřejnil. Volby se budou letos konat 3. a 4. října.

Piráti v interním hlasování potvrdili kandidaturu Vladimíra Votápka jako lídra za Karlovarský kraj v říjnových sněmovních volbách. Hlasovalo pro něj 397 z 656 členů. Někteří členové strany se ohrazovali proti tomu, že Votápek byl v 80. letech členem KSČ.

Kandidátky do voleb do Poslanecké sněmovny podalo v Karlovarském kraji 20 stran, hnutí a koalic. Je to o tři více než před čtyřmi lety. Novinářům to sdělila mluvčí krajského úřadu Jitka Čmoková. Termín pro podání uplynul dnes v 16:00. Volby se budou konat 3. a 4. října.

O návrhu na odvolání Vladimíra Votápka z čela kandidátky Pirátů pro volby do Sněmovny v Karlovarském kraji bude vnitřní fórum strany hlasovat od úterního rána do čtvrtečního večera. Novinářům to řekl krajský mluvčí a místopředseda krajského sdružení Matěj Šarkán. Důvodem je Votápkova minulost v KSČ v 80. letech. Původní termín pro rozhodnutí Pirátů o Votápkově kandidatuře byl do dneška. Votápek se dnes znovu odmítl k internímu stranickému jednání blíže vyjádřit. V minulosti opakovaně uvedl, že rozhodnutí Pirátů plně respektuje a své členství v KSČ považuje za chybu.

V Karlovarském kraji zatím podala kandidátky do podzimních sněmovních voleb tři uskupení. Čas na podání kandidátek uplyne za týden, 29. července. Volby do Poslanecké sněmovny se budou v Česku konat 3. a 4. října. Před čtyřmi lety v Karlovarském kraji o hlasy voličů soupeřilo 17 stran, hnutí nebo koalic.

Předseda České pirátské strany Zdeněk Hřib ve vyjádření ocenil, že se do řady krajských kandidátek strany pro podzimní sněmovní volby dostalo mnoho odborníků. Řadí mezi ně i Vladimíra Votápka, jenž je podle něj uznávaným odborníkem na zahraniční politiku. Votápek má vést kandidátku v Karlovarském kraji, Piráti ale na svém vnitřním fóru hlasují o návrhu na jeho odvolání kvůli jeho minulosti v Komunistické straně Československa v 80. letech.

Lídři sněmovních voleb v Karlovarském kraji se shodují, že nejpalčivějšími problémy regionu jsou odliv mladých, nedostatečná zdravotní péče a horší dopravní dostupnost kraje. Kandidáti se rovněž shodli, že je třeba zásadní zásah státu, například formou finančních pobídek, ale také systémových změn jako vznik vysoké školy, investice do moderních odvětví, zdravotnictví i sociální sféry a zlepšení infrastruktury.