Zřejmě nejvíce osobností kulturního a společenského života veřejně vyjádřilo svou podporu prezidentskému kandidátovi Petru Pavlovi. Z trojice kandidátů, kteří dlouhodobě vedou průzkumy obliby mezi voliči, deklarovala řada umělců či sportovců svoji podporu také Danuši Nerudové. Třetí z preferovaných kandidátů, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), má relativně nízkou podporu veřejně známých osobností, na sociálních sítích zveřejňuje především videa svá, své rodiny a občanů, s nimiž se setkává.

S přímou volbou prezidenta je spokojených 82 procent Čechů. Více výhrad k ní mají lidé mladší a s vysokoškolským vzděláním. Muži a ženy se ve svých názorech na způsob volby hlavy státu výrazněji neliší. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Přímou volbou se v Česku prezident poprvé volil v roce 2013. Zvítězil Miloš Zeman, stejně jako o pět let později.

Studentské volby prezidenta vyhrála ekonomka Danuše Nerudová, která od středoškoláků získala 54,1 procenta hlasů. Prezidentkou by se tedy stala už po prvním kole voleb. Druhý se mezi studenty umístil bývalý představitel české armády Petr Pavel s 25,7 procenta a třetí bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s 9,9 procenta. Další kandidáti získali od studentů méně než pět procent hlasů. Pořadatelem studentských voleb je společnost Člověk v tísni prostřednictvím svého programu Jeden svět na školách (JSNS).

Opoziční hnutí ANO by podle modelu STEM pro televizi CNN Prima News v prosinci vyhrálo sněmovní volby se ziskem 30,8 procenta. Druhá ODS by měla 13,9 procenta, třetí je SPD s 12,4 procenta hlasů. Volební model dnes televizní stanice zveřejnila v pořadu Partie Terezie Tománkové. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny byly vládní KDU-ČSL a TOP 09 a dále ČSSD a KSČM. Do dolní komory Parlamentu by se dostalo pět subjektů.

V prvním kole prezidentské volby v roce 2018 získal více než půl milionu hlasů a skončil těsně před branami druhého kola, nyní se o post uchází podruhé. Nezávislý senátor Pavel Fischer v dalším díle seriálu Bez servítků hodnotí kroky Miloše Zemana a mluví o právech stejnopohlavních párů.

Šestačtyřicetiletý senátor Marek Hilšer se netají tím, že se v prezidentské kampani hodlá opírat především o finanční dary od občanů. Proč by politici neměli přijímat sponzorské dary od velkých firem a jak může prezident ovlivnit boj s chudobou? Na to odpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

V prvním kole prezidentských voleb by v listopadu získal předseda hnutí ANO Andrej Babiš 27 procent, někdejší vysoký představitel armády Petr Pavel 26,5 procenta a bývalá rektorka Danuše Nerudová 23,5 procenta. Ukázal to volební model společností Data Collect a Kantar CZ, jehož výsledky zveřejnila Česká televize (ČT). Další z kandidátů nepřekročili hranici šesti procent.

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které dnes k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Nechybí mezi nimi žádný z adeptů, které favorizují předvolební průzkumy. Při dvou předchozích přímých volbách hlavy státu si lidé mohli vybírat také z devíti kandidátů.

Podnikatel v IT a dlouholetý spolupracovník sportovní redakce České televize. To je Karel Diviš, který se rozhodl zapojit do boje o Pražský hrad. Rodák z České Lípy jako jeden z prvních kandidátů oznámil, že jeho tým posbíral více než padesát tisíc podpisů občanů. Proč se rozhodl kandidovat, je jako prezident připraven odhalit své soukromí občanům a proč by nesnesl v pozici hlavy státu člověka, který má komunistickou minulost? Na to odpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Bývalý novinář, moderátor, pokerový hráč a nyní starosta městské části Praha-Řeporyje. Přesvědčený člen ODS Pavel Novotný budí rozruch především svými názory a „neškrobeným“ vyjadřováním. Na nedávné setkání nás pozval do své kanceláře na úřadě v Řeporyjích. Nejen o svém starostování se začátkem listopadu rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.