Současná krajská zastupitelka Markéta Monsportová bude příští rok stát v čele kandidátky Pirátů do krajských voleb v Karlovarském kraji. Zvítězila v interní stranické volbě. Mezi její hlavní priority patří návrat sebedůvěry obyvatel kraje a jejich zapojení do transformace regionu a efektivnější nakládání s krajskými financemi, chce také navázat na podporu kulturního a kreativního průmyslu v regionu, informovala Lucie Švehlíková z mediálního odboru České pirátské strany. Ostatní strany v kraji zatím lídra oficiálně nezveřejnily, volby se uskuteční na podzim.

Sněmovní volby by podle aktuálního volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,5 procenta hlasů. V dolní parlamentní komoře by tak obsadilo 87 křesel. Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 procenta lidí. Součet zahrnuje i lidovce, jejichž podpora v průzkumu klesla na dlouhodobé minimum dvou procent a kteří by se v případě samostatné kandidatury do dolní parlamentní komory nedostali. Ve Sněmovně by zasedli zástupci šesti politických stran a hnutí. I bez lidovců by strany nynější vládní koalice měly 92 poslaneckých mandátů.

Na prvního máje se jako tradičně slaví Svátek práce. Ne, přestože v našich končinách je spojován s prvomájovými průvody za bolševické totality, má svátek své kořeny až na konci 19. století. Od roku 2004 se však pro Českou republiku stal mnohem významnějším. Právě 1.5.2004 jsme vstoupili jako 16. – 25. v pořadí do rodiny zemí Evropské unie.

Ve veřejném prostoru se pomalu začínají řešit volby do Evropského parlamentu, které nás čekají příští rok v květnu. Asi nejzajímavější téma je, jestli půjdou strany koalice SPOLU pod touto značkou opravdu spolu, anebo každá za sebe.

Bývalý senátor Jan Horník (STAN) neuspěl s ústavní stížností, ve které poukazoval na nevybíravou volební kampaň, vedenou proti němu vloni na Karlovarsku před senátními volbami. Žádal, aby ústavní soudci přehodnotili svůj spíše zdrženlivý přístup k posuzování praktik v kampaních a případným zásahům justice do volebního procesu. Ústavní soud (ÚS) se však podstatou stížnosti nakonec nezabýval, odmítnul ji pro nepřípustnost, vyplývá z usnesení v databázi soudu.

Stále zřetelněji se ukazuje základní problém přímé volby. Tím je neustálé a těžko zastavitelné rozdělování společnosti na dva tábory. Vyhrocená kampaň a vyčerpávající mediální debaty, které na pracovištích i v rodinách generují spory mezi zastánci jednoho či druhého kandidáta rozhodně k zakopávání příkopů mezi lidmi nepomáhají. Ba naopak. A teď si představme, že by do druhého kola postoupili dva totožní kandidáti typu Andrej Babiš. Kandidáti, kterým jde o všechno, jednají bez skrupulí a morálních zábran a nevadí jim živit strach a nenávist ve společnosti.

Dvoudenní volby by měly být od roku 2026 minulostí. Vláda ve středu schválila ústavní novelu a nový předpis o správě voleb, podle kterého by se měly volby konat jen v pátek od 7:00 do 22:00. Podobný systém voleb funguje dlouhodobě ve všech zemích Evropské unie. Změnu hodnotí kladně také politologové. Naopak poslanci ANO s návrhem nesouhlasí.

Ve třech krajích zvítězil neúspěšný kandidát Andrej Babiš, který v prezidentské volbě podlehl generálu Petru Pavlovi. Někdejší premiér vyhrál v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovském kraji, kde získal necelých 51 procent hlasů. Předseda hnutí ANO vyhrál na Chebsku a Sokolovsku, naopak Karlovy Vary patřily generálovi.

Novým českým prezidentem byl zvolen generál ve výslužbě Petr Pavel. Ve finále porazil bývalého premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Pavel získal více než 58 procenta hlasů. Dosavadní prezident Miloš Zeman, který bude ve funkci do 8. března, dostal v roce 2018 ve druhém kole 51,36 procenta hlasů a v roce 2013 pak 54,8 procenta. Reportéři Drbny sledovali atmosféru v obou štábech.

První den druhého kola prezidentské volby je u konce. Volební místnosti se opět otevřou v sobotu v 8:00 na posledních šest hodin. Poté začne sčítání hlasů. Kdo se stane novou hlavou státu by mělo být jasné v sobotních odpoledních hodinách. Voliči se rozhodují mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem. Po třech hodinách prezidentské volby se účast většinou pohybovala mezi 25 a 35 procenty. V prvním kole byla v téže době účast podobná.