Uprchlíci z válkou postižené Ukrajiny budou mít v Sokolově v městských bytech stejné podmínky jako všichni ostatní nájemníci. Dosud na ubytování doplácel stát. V Sokolově se to týká 19 bytů, v nichž žijí lidé, kteří před válkou uprchli. Radní nyní schválili opatření, podle něhož se podmínky nájmu srovnají, řekl dnes novinářům místostarosta Sokolova Jan Picka (SPOLEČNĚ pro Sokolov). Pravidla státní podpory zpřísňuje od července jedna z novel tzv. zákona Lex Ukrajina.

Od začátku války neopustila Ukrajinu. Svitlana Samčišina má sice v Česku řadu příbuzných, ale Žytomyr neopustila ani v době bojů nedaleko města. Zažila tak i noc, kdy tady na jednu ze škol spadla raketa. Nyní už si podle svých slov na život ve válečném konfliktu zvykla. Na Čechy, odkud pochází její předci, však ráda vzpomíná.

Na počátku války utekla na západ a nakonec skončila až za oceánem. Celou dobu se ale Elena Lagovská chtěla vrátit domů. Nyní je zpět na Ukrajině, kde své přátele učí češtinu. V minulosti tam dokonce založila první a jediný rozhlasový pořad v češtině. O tom i životě v zemi sužované válkou vypráví v dalším seriálu Drbny Zapomenutí Volyňští Češi.

Jejich příbuzní přišli na Ukrajinu v 19. století. Potomci Volyňských Čechů v zemi sužované válkou dál udržují kulturu svých předků, pořádají společné akce a kromě jiného učí školáky český jazyk. Drbna je navštívila v Žytomyru a přináší první díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Žádné pesticidy v obilovinách z Ukrajiny jsme zatím nenašli. Takový verdikt vynesla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která uskutečnila v posledních týdnech desítky kontrol a vyhodnotila část odebraných vzorků. Úřad sídlící v Brně hodlá v dohledu nad pšenicí z východu Evropy pokračovat.

Před dvěma dny publikoval prestižní americký časopis Foreign Affairs společný článek tří zajímavých autorů - českého premiéra Petra Fialy, slovenského premiéra Eduarda Hegera a polského ministerského předsedy Mateusze Morawieckého pod názvem „Svobodný svět musí dál stát za Ukrajinou“ a s podtitulkem „Zmražený konflikt nebo částečné vítězství nevyřeší vůbec nic.“

 Česko by mělo v Evropské unii tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou již letos, o což usiluje Kyjev. Po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem to řekl český prezident Petr Pavel. Zároveň kritizoval jednostranné blokády dovozu ukrajinského obilí, které kvůli problémům s odbytem vlastní produkce zavedly Polsko, Slovensko a další země. EU by místo toho mohla například zavést dočasná cla.

Ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. V nové knize, kterou vytvořil společně s ukrajinským historikem Radomyrem Mokrykem, mluví o krvavých létech Ukrajiny. Ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal nejen o bádání v archivech, ale také o ukrajinské kultuře nebo dopadech zdražování na knihtisk.

Deset oborů, maturitních i učňovských, otevře v následujícím školním roce Integrovaná střední škola technická a ekonomická (ISŠTE) v Sokolově. Podle ředitele školy Pavla Januse je na osmi až devíti oborech převis zájemců o studium. Škola si tak může své studenty lépe vybírat. Kvůli očekávanému vyššímu počtu žáků, kteří letos opouštějí základní školy, si střední školy v Karlovarském kraji vytvořily i rezervu, aby mohly přijmout více žáků do jednotlivých tříd. 

Jak reálné je, že před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stane Vladimír Putin, na kterého byl minulý týden vydán zatykač pro válečné zločiny? A jak takové vyšetřování válečných zločinů probíhá? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal první český vyšetřovatel pracující u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a donedávna zaměstnanec Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku Vladimír Dzuro.