Úřad práce přitvrzuje, jakou změnu profese uchazečům schválí a proplatí. Větší šanci teď mají rekvalifikace, které vedou k praktickému uplatnění na trhu práce. Jde hlavně o zdravotní a sociální služby, řemesla, dopravu, logistiku nebo technické obory. U digitálních kurzů úřady více sledují, zda mají jasné využití v praxi.

Bez systémových změn a aktivního zapojení zaměstnavatelů nebude podle Svazu průmyslu Česká republika schopna zvládnout proměny trhu práce. Na jednání tripartity proto Svaz spolu s dalšími partnery vyzval vládu, aby se celoživotní vzdělávání stalo jednou z priorit státu.

Česká veřejnost se v hodnocení práce cizinců v tuzemsku dál výrazně rozchází. Podle aktuálního výzkumu STEM (TRENDY) z ledna 2026 má 65 % lidí za to, že v ČR pracuje příliš mnoho cizinců, 47 % je vnímá jako ohrožení na trhu práce, ale 58 % zároveň připouští, že bez zahraničních pracovníků by některé profese nešlo obsadit.

Úder demografické krize nás bude bolet. To již dnes nikdo nepopírá. Není ale bez zajímavosti, že stárnutí populace a rozmach digitálních platforem se potkávají ve stejném bodě: Jak udržet lidi déle v práci, ale bez iluze, že všichni vydrží do sedmdesáti pěti let ve výrobě nebo v open space kanceláři na plný úvazek dřít přes 8 hodin denně. Jak mohou digitální platformy přispět seniorům, kteří chtějí pracovat?

Větší problém než kapacita středních škol v Karlovarském kraji je spíše struktura studijních oborů. Shodují se na tom čelní kandidáti stran do krajských voleb. Obecně se zatím nedaří přizpůsobit nabídku vzdělání rychle se měnícímu trhu práce.