V rubrice s názvem Politická korida konfrontujeme karlovarské zastupitelské kluby s tématy, které aktuálně hýbou Karlovými Vary. Aktuálně jsme se zajímali o projekt Karlovarské kulturní léto.

Velikonoční pondělí patří podle tradic chlapcům a dívkám, mládenci ráno a dopoledne čekají na děvčata, koledují a vyšlehávají je. Děvčatům to má přinášet pohlazení, po němž neuschnou. Na oplátku dostávají od děvčat kraslice.

K velikonočním tradicím neodmyslitelně patří zdobení kraslic. Nejinak je tomu ve Vacenovicích na Hodonínsku, kde už téměř osmdesát let chodí lidé z širokého okolí obdivovat výtvory Marie Jakubíčkové. Na vajíčka škrábe tradiční vzory odkazující na rodnou obec a krajinu jižní Moravy.

Velký pátek je v křesťanském kalendáři pátek před Velikonocemi. Jedná se o den, který je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži a je dnem hlubokého smutku. V západních církvích je tento svátek pohyblivý a může připadnout na datum od 20. března do 23. dubna. Velký pátek je v lidových pověrách spojován s magickými silami, které otevírají skály s poklady. Nemělo by se však hýbat se zemí ani prát prádlo.

Kněží v plzeňské diecézi nabídnou před vybranými kostely všem lidem tradiční popelec. Sypání popela na hlavu je symbol nového začátku a naděje. Právě tu podle biskupa Tomáše Holuba teď všichni nejvíce potřebujeme. Popeleční středa je také vnímána jako první den čtyřicetidenního půstu, který vyvrcholí Velikonocemi. Dnes bychom neměli jíst maso a přes den je dovoleno jen jedno úplné nasycení.

Každý významný den v roce se v minulosti pojil s řadou tradic a pověr. Ani o masopustním úterý tomu nebylo jinak. Například na Chodovsku měl ráno hospodář několikrát povyskočit, aby měl dobrou úrodu. Ženy ten den zase nesměly vzít do rukou šití, jinak by drůbež přestala snášet vejce. Největší atrakcí však byl průvod masek, také on měl svá pevně daná pravidla.

Nově zvolené vedení Karlovarského kraje se jednomyslně dohodlo na podpoře protestu proti porušování lidských práv v Tibetu. V minulých letech se na krajském úřadě a jeho organizacích tato vlajka nevyvěšovala.

V kalendáři asi nenajdete jiné datum, ke kterému by se vázalo takové množství pranostik. Na Hromnice o hodinu více, Hromnice – jara svíce anebo Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout. Naši předkové dodržovali také řadu zvyků, hospodyně nesměly šít, lidé raději ani netančili a někde se dávala zapálená hromnička do ruky těžce nemocnému.

Novou krajinnou památkovou zónou v Karlovarském kraji se od 22. prosince 2020 stává území někdejšího loveckého revíru Kladská. To se nachází v nejvyšších partiích Slavkovského lesa. Rozhodlo o tom ministerstvo kultury s ohledem na vysoké kulturně historické i přírodní hodnoty, jež toto území vykazuje. Krajinná památková zóna Kladská byla vyhlášena k ochraně kulturní krajiny, která si dosud zachovává charakter loveckého revíru, jehož tradice se bez přerušení odvíjí od 70. let 19. století.

Jen těžko budeme hledat jiný den v roce, který je spojen s takovým množstvím tradic a zvyků. Řada lidí je dodržuje a během Štědrého dne u nich s rodinou tráví dlouhé minuty, jiní jen symbolicky strčí pod talíř rybí šupinu. A jak to máte Vy? Dodržujete tradice?