Obrovské pozdvižení způsobila zpráva o záhadném zmizení asi 150 labutí velkých z historického jádra Prahy. Okamžitě se vyrojila celá řada bizarních konspiračních teorií na to, co se s labutěmi stalo. Jejich autoři nejčastěji uváděli, že labutě zabili, uvařili a snědli Ukrajinci. Podle jiných zaručených informací měly skončit labutě ve vietnamské tržnici SAPA. Nic takového se ale nepodařilo potvrdit a ani prokázat. A záhada pokračuje.

Začátkem dubna začala platit novela vyhlášky Ministerstva zemědělství, která přinesla plošný zákaz lovu pro celosvětově ohroženého poláka velkého, poláka chocholačku a také lysku černou. V Evropě těchto opeřenců dlouhodobě ubývá, ukončení lovu je proto podle ornitologů zásadním krokem k jejich ochraně. Na přípravě novely se podílela právě Česká společnost ornitologická (ČSO), která v roce 2023 vyhlásila ptákem roku právě poláka velkého. Upozornila tím na paradox, že v Česku bylo možné legálně lovit celosvětově ohrožený druh.

V posledních dnech vás mohlo po ránu probudit nejen postupně přibývající světlo, ale i cvrlikání a zpěv ptáků. S nástupem jara se mnoho druhů začalo vracet ze svých zimovišť. Na které ptáky už v Česku můžete narazit, a naopak jaké druhy teprve přiletí?

Zimní počasí v posledních týdnech vystřídaly příjemně teplé jarní dny, a spolu s nimi se do Česka začínají vracet i čápi bílí. Zatím obsadili už 92 hnízd, ornitologové však očekávají, že teplé a slunečné počasí brzy přiláká i další navrátilce. Je tak nejvyšší čas začít kontrolovat hnízda v okolí a sledovat první čapí přílety, vyzývají ornitologové. S jejich mapováním může pomoci široká veřejnost.

Lidé v zimním období často chtějí přilepšit vodním ptákům, aby snadněji přečkali mrazy. A nejen v krajské Jihlavě je často k vidění jeden nešvar: Například kachnám divokým často házejí pečivo. To však ale pro ptáky není příliš vhodné. Přikrmování vodních ptáků v zimě není zakázané, má však svá pravidla.

Sýkory koňadry, sýkory modřinky, oba druhy vrabců, kosi černí a hrdličky zahradní jsou nejčastějšími návštěvníky krmítek. Vyplývá to z tradičního zimního sčítání ptáků, které každoročně pořádá Česká ornitologická společnost (ČOS) a zapojuje se široká veřejnost.

O víkendu mohou zájemci sčítat ptáky na krmítkách a svými záznamy přispět do programu Ptačí hodinka. Česká společnost ornitologická pořádá pátý ročník této akce, která se letos uskuteční od pátku 6. ledna do neděle 8. ledna. Díky údajům od účastníků programu ornitologové zjistí více informací o chování ptáků přezimujících v Česku, jako například kteří ptáci v zimě ubývají, nebo naopak přibývají, informovala v tiskové zprávě ČSO.

Začátek března je každoročně obdobím, kdy se k nám začínají vracet čápi. Opeřenci zatím v Česku osadili okolo padesáti hnízd. Do sledování se může zapojit i veřejnost, poslouží k tomu speciální mapa České ornitologické společnosti (ČSO).

Od zamrzlých rybníků putují ptáci za potravou k řekám i do měst, kde panují přívětivější podmínky. Opeřené živočichy přikrmují i lidé, do jejich blízkosti nejčastěji míří kachny či labutě. Odborníci radí, že mezi nejvhodnější přilepšení patří například semena pšenice, slupky jablek nebo kukuřice.

V hlavní soutěži se na karlovarském filmovém festivalu představí film Olma Omerzu Atlas ptáků. Do distribuce pak snímek o nečekaných problémech jedné rodinné firmy vstoupí 2. září. Do hlavních rolí obsadil držitel Českého lva a dalších tuzemských filmových cen Omerzu Miroslava Donutila a Alenu Mihulovou. Za svůj film Všechno bude Omerzu ve Varech dostal v roce 2018 cenu za nejlepší režii