Po třiceti letech v médiích ho už jen tak něco nepřekvapí. Nedávný inzerát dehonestující práci médií na titulní straně Mladé Fronty DNES a Lidových novin ho i tak zaskočil. Řeč je o politickém komentátorovi a novináři Jindřichu Šídlovi. Ten se v rubrice Bez servítků rozpovídal začátkem září nejen o reklamě poutající na pořad Čau lidi, ale také o nadcházejících volbách, kauzách hnutí STAN a o možném či nemožném vzkříšení tradičních levicových stran.

Prezident Miloš Zeman by souhlasil s dalšími dodávkami zbraní na Ukrajinu i se zapojením Česka do výcviku ukrajinských vojáků. Řekl to v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Zopakoval svůj postoj, že Rusko z hlediska sankcí nejvíce zasahuje vyřazení ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Za "trochu komické" považuje seznamy osob, kterým se podle něj zakazuje někam cestovat.

První kolo voleb prezidenta bude v pátek a v sobotu 13. a 14. ledna příštího roku. Termín oznámil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nástupce Miloše Zeman tak bude znám nejpozději o dva týdny později. Případné druhé kolo voleb bude v pátek a v sobotu 27. a 28. ledna. Vystrčil chce, aby vyhlášení voleb vyšlo ve Sbírce zákonů nejpozději 1. července. Od té chvíle bude kampaň oficiální a všechny náklady na ni se budou započítávat do zákonem stanoveného finančního limitu.

Jméno generála Petra Pavla je čím dál častěji skloňováno ve spojení s nadcházející prezidentskou volbou. Šedesátiletý elitní voják ve výslužbě sice oficiálně svou kandidaturu ještě neoznámil, ambicí zapojit se do boje o prezidentský post se ale netají. O možných scénářích dalšího vývoje války na Ukrajině, o motivaci kandidovat i o svém vstupu do KSČ se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Článek 66. Ústavní krok, který se čím dál častěji skloňuje v médiích. Jaký je ale jeho význam, historie a co konkrétně obsahuje? Ve zkratce se článek 66 věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, "nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát". V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.

Ústřední vojenská nemocnice odeslala dnes ráno předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) odpověď na jeho žádost týkající se zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho způsobilosti vykonávat úřad. Podle předsedy Senátu se ve zprávě píše, že Miloš Zeman není v tento moment schopen vykonávat úřad prezidenta republiky.

Hodně činný je na sociálních sítích primář sokolovské nemocnice Martin Straka. Ten v době covidové krize silně kritizoval vládu Andreje Babiše. V minulých dnech zase na twitter napsal ne úplně citlivý tweet směrem k prezidentu Zemanovi. Pro server CNN Prima News pak uvedl, že nikoho nejmenoval.

V pátek a sobotu se konají volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. A zdaleka nepůjde o poslední volby v několika následujících letech. Do volebních místností se budeme pravidelně vracet až do roku 2030. Výjimkou bude rok 2027, ve kterém se volit nebude.

Žáci autoškol už nebudou mít neomezený počet pokusů opakování zkoušek k získání řidičského oprávnění. Neúspěšným uchazečům o průkaz bude v krajním případě hrozit i nutnost opětovného absolvování celé výuky a výcviku v autoškole. Předpokládá to poslanecká novela o řízení motorových vozidel, kterou podepsal prezident Miloš Zeman.

Prezidentův projev vyvolal podle očekávání vlnu kritiky a nesouhlasu. Po týdnu zarputilého mlčení vystoupil v krotkém prostředí TV Prima a tím, co řekl, vlastně popřel sám sebe.