Do jaké míry může za aktuální vysoké ceny válečný konflikt na Ukrajině, existuje skutečně „Babišova drahota“ a co může každý udělat pro to, aby v zimě alespoň částečně ušetřil za energie? Nejen o tom se rozpovídal v prvním díle seriálu Bez servítků hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Covid přinesl českému spotřebiteli třetí největší revoluci od druhé světové války. Ta vůbec největší samozřejmě přišla v roce 1990, kdy padlo centrální plánování výroby všeho. Tedy lépe řečeno téměř všeho. Třeba českobudějovický Budvar je dodnes poslední přežívající národní podnik. Druhou největší revolucí pak byla státní krádež veškerých úspor při státním bankrotu v roce 1953.

Zajímavá čísla zveřejnil minulý týden Český statistický úřad. Nejistá situace podle aktuálních údajů vedla v druhém čtvrtletí k poklesu spotřebních výdajů na obyvatele, což způsobilo mimo jiné historicky největší míru úspor domácnosti. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně tato čísla ukazují, že krizi, o které se nyní mluví, máme kvůli strachu a ne kvůli poklesu příjmů. Díky státním programům se totiž příjmy domácností oproti loňsku dokonce zvýšily o 0,3 procenta.

Živnostníci jsou nynější nejistotou biti nejvíce ze všech tří skupin firmy-živnostníci-zaměstnanci. Alespoň tak to vidí hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Podle něho můžou mimořádná vládní opatření proti šíření koronaviru „položit“ více než deset procent reálně fungujících živnostníků. Nejen o tom se rozpovídal v rozsáhlém rozhovoru pro Drbnu.