Zvony učarovaly malému Liborkovi z Plzně, když byl ještě miminko. Jejich zvuk ho naprosto fascinoval a jakmile povyrostl, vydal se s tatínkem na výlety po tuzemských i zahraničních zvoničkách. Časem vznikl i projekt ZaZvony a desítky videí s mnoha zajímavostmi. Kromě toho, že si zazvoní, pátrají po historii a dalších souvislostech. Rádi by časem zmapovali celou republiku a také doufají, že svým snažením motivují mladé lidi k podobným aktivitám. Zvoníků je totiž v Česku velmi poskrovnu.

Dobrodružnou výpravu si Ondřej Kunte z Plzně vysnil společně se svým kamarádem během studií na vysoké škole v indickém Chennai. Na půjčených motorkách tam najezdili tisíce kilometrů a napadlo je, že se tam jednou vrátí, motorky si koupí a dojedou na nich domů. Osud jim ale plány trochu zhatil, nakonec jel Ondřej sám. Absolvoval boj s indickými úředníky a dokázal překročit hranice Pákistánu, kde mu dělali na silnici doprovod ozbrojené hlídky. Na cestě našel nové přátele, druhou rodinu, hlavně si ale přivezl nezapomenutelné zážitky, o které se s námi podělil.

Jak v krátkosti představit práci krizového interventa v řadách policie? Ve zkratce můžeme říct, že poskytují první psychologickou pomoc obětem násilných trestných činů, dětem, příbuzným i například svědkům tragických nehod. Od loňského listopadu dochází také na covidová oddělení do nemocnic v Karlovarském kraji, kde si povídají s pacienty, ale hlavně s lékaři, na které doléhá až neuvěřitelná bezcitnost některých jedinců na sociálních sítích. Zůstává nad tím rozum stát, přiznává krizový intervent Tomáš Eisenkolb.