Myslivci mohou od září lovit kachny divoké, sezona potrvá do 30. listopadu. V uplynulé lovecké sezoně, která trvala od loňského 1. dubna do konce letošního března, myslivci ulovili celkem 197 056 kachen, meziročně o 2,2 procenta méně.

Karlovarský kraj pokračuje v podpoře myslivců v boji proti přemnoženým divokým prasatům. Ve druhé vlně žádostí kraj rozdělí více než 1,4 milionu korun jako odměny za odlov. Tento krok je součástí programu, který kraj spustil v dubnu loňského roku.

Počty odstřelené černé zvěře v Karlovarském kraji v letošním roce rostou. Podle údajů krajského úřadu myslivci jen za dvě čtvrtletí v kraji zastřelili bezmála 5000 kusů černé zvěře. Za celý loňský rok podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v kraji odstřelili 5858 kusů černé zvěře. Letošní rok by tak mohl být při snižování výskytu přemnožené černé zvěře úspěšnější. Vyššímu odstřelu pomáhají i dotace Karlovarského kraje.

Ode dneška do konce roku mohou myslivci lovit zajíce polní. Dobu lovu upravuje vyhláška ministerstva zemědělství. V myslivecké sezoně 2022/2023 jich ulovili podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 33 691. V loňské sezoně tak chytli zhruba o 4000 zajíců méně než v roce 2013. Podle statistiky ministerstva zemědělství v roce 1988 myslivci ulovili 182 261 zajíců, v roce 1968 to bylo přes milion.

Už zítra budou poslanci rozhodovat o novele mysliveckého zákona, která se týká tří základních témat. Řeší povolení lovu divokých zvířat lukem, zákaz norování v období péče o mláďata a úpravu podmínek pro držení lišek v zajetí za účelem výcviku loveckých psů. Ochránci zvířat vydali sérii tří videí, které poukazují na utrpení zvířat při těchto praktikách.

V Karlovarském kraji loni výrazně klesl objem zpracované zvěřiny, zvěř ale myslivci střílí zhruba stejně. Místo zpracování v závodech zvěřinu nabízejí přímo oni, měli by však splnit přísné podmínky. Jenže ty jsou pro ně většinou nesplnitelné. Novinářům to řekla ředitelka Krajské veterinární správy pro Karlovarský kraj Mária Slepičková. Prodej zvěřiny přímo od myslivců má podle ní z veterinárního pohledu i rizika.

Právě v tomto období vyjíždějí na louky sekačky, které se mnohdy stanou smrtícími pro desítky tisíc mláďat. Podle iniciativy Stop sečení zvířat takto zahyne ročně až 60 000 srnčat. Ne vždy okamžitě uhynou. Sekačky jim zpravidla přesekají běhy nebo je jinak zmrzačí. Zvířata pak umírají i několik hodin, než vykrvácí.