Hned několik ptáků naháněli v kuchyňských digestořích experti z plzeňské záchranné stanice živočichů. V jednom případě se rorýs obecný vracel do systému vzduchového potrubí jednoho domu opakovaně. Poprvé na místě zasahovali dokonce i profesionální hasiči. Do kategorie kuriózních zásahů patří i záchrana méně obvyklého druhu netopýra.

Obrovské pozdvižení způsobila zpráva o záhadném zmizení asi 150 labutí velkých z historického jádra Prahy. Okamžitě se vyrojila celá řada bizarních konspiračních teorií na to, co se s labutěmi stalo. Jejich autoři nejčastěji uváděli, že labutě zabili, uvařili a snědli Ukrajinci. Podle jiných zaručených informací měly skončit labutě ve vietnamské tržnici SAPA. Nic takového se ale nepodařilo potvrdit a ani prokázat. A záhada pokračuje.

Pořádně náročný den měli pracovníci chebského hobbymarketu. Z prodejny tam vyčuhuje vysoký komín, na jehož vrcholu už desítky let hnízdí čápi. Ptačí obydlí ale během let značně nabobtnalo, a tak dostali zaměstnanci z údržby úkol – hnízdo snížit. Pod dozorem plzeňských expertů hnízdo upravili. Nebylo to ale jen tak. Byla zima, ptačí obydlí bylo zledovatělé, a navíc foukal nepříjemný vítr.

Velká hejna velkých ptáků, čítajících až stovky hodně hlasitých jedinců v těchto dnech přelétají přes území naší republiky. Jde o jeřáby, kteří jsou na tahu do teplejších krajin. Je to opravdu nevšední zážitek i nádherná podívaná, sledovat přelety těchto výrazných ptáků.

Poslední letošní rekonstrukci a úpravu hnízda čápa bílého provedli plzeňští experti z Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva (DESOP) mimo svůj obvyklý region. Tentokrát vyrazili do Ostrova u Karlových Varů, aby snížili čapí hnízdo na budově galerie knihovny uprostřed nádherného parku.

Zatímco čápi už odletěli z Česka na africká zimoviště, nebo do teplejších jižních částí Evropy, do těžké práce se pustili dobrovolníci z plzeňského ekologického spolku na ochranu ptactva DESOP. Nastal pro ně čas každoročních rekonstrukcí, úprav a údržby prázdných čapích hnízd.

V poslední době roste počet nalezených želv nádherných poblíž rybníků. Problém s výskytem tohoto nepůvodního živočicha trvá už několik let. V Evropě je tato želva považována za invazní druh, který dokáže zničit celé populace malých ryb a obojživelníků. V přírodě dokážou tyto želví nájezdnice přežít dlouhé roky a v zajetí se dožívají i více než 40 let. Právě nezodpovědní chovatelé jsou příčinou celého problému a nechtěného plaza prostě vypustí do rybníka.