Asi po 225 letech se na jeden den sešly na jednom místě dvě historické kroniky města Cheb z 18. a první poloviny 19. století. Jedna, kterou psal tehdejší purkmistr Johann Thomas Funk, a druhá, sepsaná posledním chebský katem Karlem Hussem.

Asi dvouhodinová bitva na bělohorské pláni nedaleko od Prahy měla přesně před čtyřmi sty lety poměrně malé ztráty, zato velké následky. Dlouhá léta se tato porážka českých nekatolických stavů od katolických armád vykládala jako symbol následného třistaletého útlaku a germanizace vedené panovnickým rodem Habsburků spojený s rozsáhlými majetkovými přesuny i početnou emigrací protestantů z českých zemí. Podle současných historiků měla klady i doba pobělohorská, která není hodnocena zdaleka tak vyhroceně. Bitvou 8. listopadu 1620 bylo potlačeno stavovské povstání, následovaly postihy účastníků včetně popravy 27 hlavních představitelů vzpoury na Staroměstském náměstí v roce 1621.