Filip Turek oznámil, že bude na podzim kandidovat do Poslanecké sněmovny. Na první pohled nic překvapivého – preference jdou dolů, popularita bledne, je třeba přidat plyn. Tento krok působí jako jasná reakce na to, že Motoristé za poslední týdny ztratili dech.

Je rozhodnuto. Volby do Evropského parlamentu v Česku vyhrálo hnutí ANO před koalicí ODS, KDU-ČSL a TOP 09, následují Přísaha s Motoristy, Stačilo!, STAN, Piráti a SPD s Trikolorou. Volební účast se letos vyšplhala do rekordní výše, když překročila 36 procent. Nejmenší účast byla v Karlovarském kraji a nejvyšší naopak v Praze. Před pěti lety přišlo 28,72.

Volební místnosti v Česku se uzavřely. Okrskoví volební komisaři poté ve 14:00 hlasy pro jednotlivé kandidáty spočítají a odešlou Českému statistickému úřadu stejně jako u jiných typů voleb. Statistici je zapečetí, neboť se zveřejněním výsledků budou muset počkat do nedělních 23:00, až skončí hlasování i v dalších zemích EU. Nejdéle se bude čekat na Itálii.

Začal druhý den eurovoleb v Česku. Úderem osmé hodiny ranní se otevřely volební místnosti na posledních šest hodin. Výsledky budou jasné po nedělní jedenácté hodině večerní, kdy se mohou zveřejnit výsledky. V pátek odpoledne hlasovali i předsedové většiny sněmovních stran a prezident Petr Pavel. Doufají ve vyšší volební účast než před pěti lety, kdy vybralo 21 českých europoslanců 28,72 procenta voličů.

Úderem dnešní druhé hodiny odpolední odstartovaly v Česku volby do Evropského parlamentu. V tuzemsku probíhají tradičně ve dvou dnech, tedy v pátek (do 22:00) a v sobotu (od 8:00 do 14:00). První výsledky se lidé dozví po uzavření poslední volební místnosti v Evropské unii, tedy v neděli večer.

Volby do Evropského parlamentu se z hlediska zájmu a volební účasti dost často označují za volby druhého řádu. Dost často české voliče v tom utvrzují samotná média, která tuto nálepku ráda využívají a samotný mýtus o nepříliš velké důležitosti umocňují. To je však chyba – evropská politika opravdu není o žárovkách, zahnutých banánech a dalších oblíbených klišé, kterými se někteří politici dodnes ohání. Naopak. Výsledky hlasování v Evropském parlamentu se naplno promítají do našeho každodenního života, a to zcela zásadním způsobem. V Bruselu se rozhoduje, a hlavně bude rozhodovat o věcech, které mohou náš dosavadní život změnit zcela od základu.

Evropská unie připravuje směrnici, která omezí flexibilitu výdělků na digitálních platformách. Paternalismus evropských politiků má zřejmě cnostné cíle. Doplatí na to ale především ti, kteří si na platformách přivydělávají, a ti, kteří je využívají jako příjmový kanál pro svůj byznys, zejména v gastronomii.

Bývalý ministr zahraničí a lídr evropské kandidátky Spolu Alexandr Vondra (ODS) odhaduje, že jedním z velkých témat, která rozhodnou nadcházející eurovolby bude migrace. „Především západní země musí změnit politiku v přidělování generózních dávek. Třeba Dánové to už udělali a najednou tam nikdo nejezdí,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Europoslanci před týdnem schválili usnesení odsuzující útoky Hamásu na Izrael a uznali právo Izraele na sebeobranu. Pro se vyslovilo 500 europoslanců, proti jich bylo 21 a 24 se zdrželo hlasování, včetně europoslankyně za KSČM Kateřiny Konečné. „Text se jednoznačně nevymezil principu kolektivní viny, kvůli kterému je za zločiny Hamásu trestáno i civilní obyvatelstvo,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků Kateřina Konečná.

Při izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy, které začalo po rozsáhlém a brutálním útoku hnutí Hamás ze 7. října na Izrael, zemřelo podle odhadů už přes tři tisíce lidí. „Evropská i americká debata vnímá, že Izrael musí legitimně řešit problém teroristů a zároveň vnímá velmi nepříznivou humanitární situaci v Gaze. Myslím si, že spoustě lidí typu paní Černochová tahle lidskost a empatie chybí,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).