Tento týden uplynul měsíc od jmenování Martina Dvořáka ministrem pro evropské záležitosti. Jak se s novou agendou sžívá, proč by mělo ministerstvo pro evropské záležitosti fungovat i po předsednictví a proč by podle něho nemělo smysl vystoupení z Evropské unie (EU)? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Na prvního máje se jako tradičně slaví Svátek práce. Ne, přestože v našich končinách je spojován s prvomájovými průvody za bolševické totality, má svátek své kořeny až na konci 19. století. Od roku 2004 se však pro Českou republiku stal mnohem významnějším. Právě 1.5.2004 jsme vstoupili jako 16. – 25. v pořadí do rodiny zemí Evropské unie.

 Česko by mělo v Evropské unii tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou již letos, o což usiluje Kyjev. Po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem to řekl český prezident Petr Pavel. Zároveň kritizoval jednostranné blokády dovozu ukrajinského obilí, které kvůli problémům s odbytem vlastní produkce zavedly Polsko, Slovensko a další země. EU by místo toho mohla například zavést dočasná cla.

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se před třemi desítkami lety ptal, komu má zavolat, když chce mluvit s Evropou. Chtěl tím naznačit, že nemá žádný protějšek, který by reprezentoval zahraniční politiku kontinentu. Je pravdou, že společná evropská „zahraniční politika“ existovala po dlouhá léta pouze na papíře. Teprve selhání Evropy při potlačení konfliktů na Balkáně v 90. letech bylo impulsem pro vytvoření reálného bezpečnostního rámce. Po vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy se společná bezpečnostní a zahraniční politika stala reálným pilířem Evropské unie. Funkci Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v současnosti vykonává Španěl Josep Borrell. Neoficiálně je označován jako ministr zahraničních věcí Evropské unie.

Evropská komise oznámila dočasné změny v politice veřejné podpory Evropské unie. Změny jsou reakcí na to, že Spojené státy upřednostňují svůj domácí průmysl a přitahují investice do Severní Ameriky prostřednictvím zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA) s jeho zelenými dotacemi ve výši téměř 400 miliard dolarů. Od přijetí tohoto zákona probíhá mezi EU, USA a Čínou závod o přilákání zelených investic. Nutno dodat, že již předtím USA i Čína svou subvenční politikou zvýhodňovaly své vlastní podniky a nějakou regulaci veřejné podpory vůbec neřešily.

Evropské dotace. Všichni tento pojem známe a dokážeme si jistě vybavit několik projektů, kterým tzv. evropské peníze pomohly na svět. Silnice, cyklostezky, sociální bydlení, vybavení nemocnic, rekonstrukce škol nebo památek, nové autobusy či vlakové soupravy… Naše představa, jak se tyto peníze dostanou na účty úspěšných žadatelů, aby mohli začít stavět či nakupovat, však už ani zdaleka tak konkrétní není. Prostřednictvím jednoho z největších programů – IROP, se EU snaží zvýšit kvalitu života obyvatel regionů. Co všechno lze z IROP podpořit? Kolik peněz „nateče“ do regionů? Jak o dotaci požádat a jak dlouho budete čekat na vyřízení? Nejen o tom mluví v rozhovoru ředitelka sekce IROP Centra pro regionální rozvoj, Helena Miškovičová.

Česká republika by měla podle ministerstva zdravotnictví dostat 2800 vakcín proti opičím neštovicím. Očkovací látky pořídila Evropská komise ze společného rozpočtu, ČR za ně nebude platit. Uvedl to dnes Český rozhlas Radiožurnál.

Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za více než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou výrobou pesticidů. Kvůli regulaci Evropské unie je ale jejich byznys pod tlakem a prochází změnami. Návrh na velké omezení pesticidů přijala Evropská komise tento týden.

Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a slovenská ministryně spravedlnosti Mária Kolíková se dnes v Brně shodli na důležitosti vyšetření trestných činů na Ukrajině, které se tam staly v souvislosti s ruskou agresí. Ministři o tom dnes informovali na tiskové konferenci. Jejich brněnské setkání bylo součástí příprav nadcházejícího předsednictví České republiky v Radě EU.