Mentální anorexie není jen výmysl dnešní doby. Dnešní badatelé se shodují, že poruchou příjmu potravy nejspíš trpěla i rakouská císařovna Alžběta Bavorská, manželka císaře Františka Josefa. Nasvědčují tomu totiž její zdravotní problémy i chování.

„Myslel/a jsem to dobře.“ Věta, kterou si mnoho lidí opakuje poté, co jejich slova ještě více ublížila někomu, kdo bojuje s anorexií. Jaké věty zní nevinně, ale zanechávají hluboké šrámy? Jak mluvit s nemocným, aby necítil tlak, stud nebo pocit selhání?

Pojďme se vydat na exkurzi do místa, které pro většinu lidí zní spíš jako děsivý horor – na psychiatrii. Nečekejte ale žádné tajemné laboratoře plné ledových koupelí, elektrošoků nebo šílených doktorů s ostrým skalpelem v ruce. Dozvíte se, jak to v takovém ‚blázinci‘ skutečně chodí, a proč není třeba se bát hledat pomoc.

Bez obav, tak zní název části projektu Karlovarského kraje, který cílí na pomoc dětem trpícími úzkostmi. Nyní do kurzu určeného rodičům hledá zájemce o účast. Ti se naučí, jak pomoci svým dětem při těchto stavech. Cílovou skupinou jsou žáci základních a středních škol, jejich rodiče a pedagogové.

Anorexie se nemocným zažere do mozku, ovládne mysl a stává se jejich součástí. Nutí své hostitele říkat a dělat věci, které by jinak nikdy neřekli a neudělali. Ti se pak za sebe často stydí, ale nemohou si pomoci.

Jak poznám, že mám anorexii? Co šíleného se anorektičkám honí v hlavě? A proč není dobré anorektičku do jídla nutit? Uslyšíte v podcastu Stop anorexii, který si klade za cíl nahlížet na poruchy příjmu potravy jinak - bez klišé a stereotypů.

Karlovarský kraj připravuje preventivní programy zaměřené na duševní zdraví dětí. Investovat do nich bude 1,2 milionu korun. Konkrétně se budou týkat žáků druhého stupně základních škol, středoškoláků, jejich rodičů i pedagogů. Spolupracovat bude kraj s Národním ústavem duševního zdraví a neziskovými organizacemi.

Již před pandemií trpělo duševním onemocněním zhruba 20 procent dospělé populace. Během pandemie se výskyt duševních nemocí zvýšil až o 50 procent. Z toho se počet úzkostí zvýšil dvakrát a počet depresí dokonce třikrát. Došlo také k navýšení výskytu nárazového alkoholismu.

Pandemie koronaviru se dotýká nás všech, ať jsme zdraví nebo nemocní. Covid-19 se čím dál více odráží na duševním zdraví populace. Český výzkum přináší překvapivé výsledky.