„Svůj podíl na zmrtvýchvstání komunistů, i když nyní převlečených, má dozajista i vláda Petra Fialy. Ale mimo jiné také rebranding z KSČM na Stačilo,“ říká odborník na dezinformace Roman Máca. Ten se v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků rozpovídal také o tom, jak v Česku funguje proruská dezinformační scéna a nebo zda dostatečně bojujeme s fake news.

Před více než rokem se na Youtube objevil kanál Segment, který propracovanými videi vyvrací například dezinformace a pokrývá témata okolo nás. Stojí za ním bývalý novinář Antonín Havlík vystupující pod přezdívkou Tony. Proč se rozhodl odejít z novin, jak vznikla myšlenka Segmentu a bojuje podle něho stát dostatečně s dezinformacemi? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Podmínku za výzvu ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea na březnové protivládní demonstraci dnes potvrdil odvolací Městský soud v Praze aktivistovi Jaroslavu Popelkovi. Kromě čtyřměsíční podmíněného trestu se zkušební dobou na rok a půl mu stvrdil také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Verdikt je pravomocný. Kvůli podobným incidentům v době ruské invaze na Ukrajinu padly hlavně podmínky už v předchozích měsících. Přehled těch nejznámějších rozsudků vynesených v souvislosti s nenávistnými výroky nebo činy kolem války na Ukrajině přináší Drbna.

Informace o aktuálním dění získávají mladí lidé v Česku nejčastěji ze sociálních sítí. Platformy jako Facebook, Instagram, X a podobně jsou zdrojem informací pro 81 procent Čechů od 16 do 30 let. Více než dříve řeší důvěryhodnost zpráv. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže (ČRDM). Analýza vznikla na základě studie Lifestyle 2022 od společnosti Kantar. Průzkumu se zúčastnilo 1181 respondentů ve věku 16 až 30 let.

Moderní doba přinesla člověku něco, co dříve neznal – přístup k obrovskému množství informací. Ty se však staly zbraní proti němu. Proti zbrani se musíme bránit.

Buldozer. Právě pod touto přezdívkou si velká část veřejnosti vybaví bývalého premiéra a šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka. Dříve jeden z nejvýraznějších českých politiků se před lety stáhl po několika neúspěšných kandidaturách do politického ústraní. Ve svých sedmdesáti letech by se ale rád vrátil zpět na politickou mapu s iniciativou Nespokojení, kterou představil v únoru letošního roku. Jaká je jeho ambice a jak nahlíží na aktuální stav ČSSD? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Policisté na svém twitterovém účtu dnes informovali o tom, že lidem chodí na jejich telefonní čísla falešné sms zprávy s podpisem Petra Pavla. Falešný pisatel adresátům ve zprávě děkuje za hlas v prezidentských volbách a posílá lidi „na nejbližší služebnu“ Armády České republiky, kde mají nafasovat zbroj potřebnou pro mobilizaci na Ukrajině. Sms zprávami se zabývá policie.

Projekt NELEŽ aktualizoval k 1. červenci svůj seznam webů šířících manipulativní zprávy nebo dezinformace. A vůbec poprvé se na seznamu objevil velký balík serverů, které se tváří, že nabízejí regionální zprávy. Mezi nimi například Ústecké novinky, Jihočeské novinky a podobně. Ve skutečnosti jde o mutace „starých známých“ Prvních zpráv, serveru, který byl na jaře zablokován internetovým sdružením CZ.NIC.

Válka na Ukrajině posílila dezinformační scénu. České internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm českých dezinformačních webů. Je podobný přístup na místě a nezaspalo Česko v legislativních krocích, kterými dezinformace omezit? O tom tento týden diskutovala devítka hostů v pražském CEVRO Institutu při debatě pořádané Asociací online vydavatelů.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?