Dokončení záchrany loveckého zámečku v Mořičově u Ostrova na Karlovarsku se kvůli archeologickému průzkumu protáhne do září. Původně měly práce skončit v srpnu. Zakázku za asi 10,7 milionu korun bez DPH získala společnost Bolid M, město na projekt získalo osmimilionovou dotaci z Evropské unie. Na práce od začátku dohlížejí památkáři a statik, většinu použitých materiálů tvoří původní stavební prvky, uvedl starosta Ostrova Pavel Čekan (nestr., zvolen za Místní).

Archeologové Muzea Karlovy Vary zkoumají na hradě Hartenberg v Hřebenech na Sokolovsku základy parkánových zdí. Ve čtyřech sondách se k výzkumu vrátili opět po roce. Podle archeologů je Hartenberg jedním z nejstarších hradů v karlovarském regionu.

Karlovarské muzeum představilo nález komorového hrobu z doby halštatské. Amatérský nález odkryli archeologové loni v listopadu nedaleko Vladaře na Karlovarsku. Více než sto nalezených artefaktů přibližně z roku 500 před naším letopočtem řadí tento nález do desítky největších podobného druhu v České republice. První z nalezených zakonzervovaných předmětů představil archeolog Muzea Karlovy Vary Jiří Klsák.

Okolí zříceniny kostela svatého Mikuláše pod vrchem Krudum na Sokolovsku obsadili tento týden archeologové. Pátrají po tom, jaké zde bylo původní osídlení a proč zde kostel vůbec vznikl. Dosud se archeologům nepodařilo objevit žádnou osadu. Osídlení zde zřejmě souviselo s těžbou železné rudy a polodrahokamů, řekl dnes novinářům archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák.

Zříceninu hradu Hartenberg v Hřebenech u Sokolova obsadili i letos archeologové. Zkoumají v něm hradby, podle nichž by mohli datovat vznik středověkého hradu. Hledají také doklady o původním přístupu do areálu. V nejstarších částech hradu našli karlovarští archeologové velké množství střepů středověké keramiky a kostí, ale také úlomek skleněného prstýnku.

V trase připravovaného úseku dálnice D6, konkrétně u Hořoviček a Hořesedel na Rakovnicku, skončil záchranný archeologický výzkum. Archeologové tam objevili doklady o původním pravěkém osídlení, které sahá až do doby 5500 před naším letopočtem. V úseku o délce 14 kilometrů našli archeologové přes 1200 objektů, jako jsou keramické úlomky, kamenné nástroje či areál na výrobu železa.

Archeologové z karlovarského muzea uskutečňují archeologický revizní výzkum části středověkého příkopu na hradě Hauenštejn v Horním hradě na Karlovarsku. Průzkumy chtějí zjistit, jaký byl stavební vývoj a původní podoba hradu ze 13. století. Při výkopech našli pozůstatky historické kanalizace, zvířecí kosti či střepy keramiky ze 14. až 15. století, řekl archeolog Muzea Karlovy Vary Jiří Klsák.

Město Horní Slavkov na Sokolovsku opravuje odsvěcený kostel sv. Jiřího ze 14. století. Práce na vnitřku kostela, sousedním objektu děkanství a úpravě okolí vyjdou na 25 milionů korun. Radnice na ně dostala 11 milionů korun ze státní dotace na opravu brownfieldů. Obnovu památky ale přerušil archeologický průzkum, protože se v okolí kostela našly kosterní ostatky.

Unikátní objev učinili odborníci při čištění relikviáře sv. Maura na zámku Bečov. Mezi kameny, které zdobí národní kulturní památku nesmírné hodnoty, objevili i takzvaný ropuší kámen. Odborná expertiza potvrdila, že nejde o minerál, ale opravdu o objekt, který byl v raném středověku opředen řadou mýtů. Paleontologové až v novověku zjistili, že ve skutečnosti jde zkamenělý zub druhohorní ryby.

Možnost nahlédnout do historického podzemí klášterního kostela Zvěstování Páně měli návštěvníci kláštera premonstrátů v Teplé. Speciální prohlídka, kterou uspořádala Hroznatova akademie, zavedla zájemce i za hranice běžné prohlídkové trasy do obtížně přístupných míst barokního štolového systému. Štoly dříve sloužily k odvětrávání a k odvedení povrchové i podzemní vody.