Alžbětiny lázně nabídly prostory pro lázeňský institut a zemědělskou univerzitu
Karlovarské Alžbětiny lázně nabídly část svých prostor pro Institut lázeňství a balneologie (ILAB) a Českou zemědělskou univerzitu. Poté, co vedení města zastavilo jednání se dvěma potenciálními investory, řetězcem Hilton a hotelem Pupp, bude hledat cesty, jak památkovou budovu, která je zčásti v havarijním stavu, lépe využit. Město je ochotné postupně do oprav investovat, nechce ale nadále provoz Alžbětiných lázní dotovat.
Primátorka dnes zastupitelům představila hlavní kroky, které město ve vztahu k Alžbětiným lázním plánuje. „Vedení města se bude podílet na přímém chodu Alžbětiných lázní, do konce listopadu bude vypsáno výběrové řízení na krizového manažera, do konce prosince chceme mít audit všech smluvních vztahů lázní včetně nájmů," uvedla na jednání zastupitelstva města primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO).
ILAB by podle primátorky mohl v Alžbětiných lázních získat prostor pro vědecké aktivity, na které získal dotaci z programu Spravedlivá transformace, bylo by to zhruba 600 metrů čtverečních. Česká zemědělská univerzita v Praze, která je také nositelem jednoho ze strategických projektů programu Spravedlivá transformace, by v Alžbětiných lázních mohla vybudovat pobočku na ploše asi 200 metrů čtverečních.
„Uvědomujeme si, že investice do oprav nepůjdou za ILAB, protože takové prostředky nemá, ale v současné době hledáme impulz pro ekonomické nastartování," uvedla Pfeffer Ferklová. Zmínila také to, že současní nájemci by se měli nově více podílet i na vedlejších provozních nákladech Alžbětiných lázní. Město chce podle primátorky využít nově jmenovaného ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN), který je i zastupitelem Karlových Varů za Karlovarskou občanskou alternativu (KOA), aby pomohl městu získat pomoc od státu.
Ministr a opoziční zastupitel Kulhánek dnes na jednání zastupitelstva řekl, že dialog se nemůže vést jen mezi městem a krajem a ministerstvem pro místní rozvoj, ale také s resorty zdravotnictví a financí, do jejichž gesce pomoc lázeňské infrastruktuře spadá. V současné situaci je podle Kulhánka na zvážení, jestli by se město nemělo vrátit k myšlence koncesního řízení, kdy by budova zůstala v majetku města, ale soukromý investor by ji dlouhodobě provozoval. Podobnou koncepci připravovalo vedení města v době, kdy byl Kulhánek primátorem. Podle Pfeffer Ferklové ale dosavadní zájemci s ohledem na výši potřebných investic pronájem odmítli a dávali přednost koupi budovy.
Pokud se město rozhodlo nechat si Alžbětiny lázně ve svém majetku, vydává se na nelehkou a trnitou cestu, shrnul náměstek primátorky Miroslav Vaněk (Karlovaráci). „Alžbětiny lázně jsou ve ztrátě 150 milionů korun, 20 milionů korun potřebují každý rok na provoz. Minimálně na základní opravu by bylo potřeba 125 milionů korun. Další částka je 500 milionů korun, abychom dali Alžbětiny lázně do stavebně technického stavu, který nebude havarijní," uvedl. "I kdybychom takové prostředky našli, obávám se, jestli se výsledek dostaví," dodal.
