Ústavní soud v květnu oznámí, jestli zruší podmínku povinných operací nutných pro úřední změnu pohlaví
Ústavní soud v úterý 7. května oznámí, jak rozhodl o novém návrhu na zrušení paragrafu občanského zákoníku, který pro úřední změnu pohlaví vyžaduje operaci, sterilizaci a přeměnu pohlavních orgánů. Jeden ze tříčlenných senátů koncem loňského roku předal plénu, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň, návrh stěžovatele, jehož kasační stížnost loni v srpnu zamítl Nejvyšší správní soud.
Tříčlenný senát, který se zabývá individuální ústavní stížností, tvořili loni Pavel Šámal, Jan Wintr a Jaromír Jirsa, jenž je soudcem zpravodajem a zůstal jím též u takzvané plenární věci, kde už nejde jen o individuální práva pisatele stížnosti, ale o právní úpravu obecně. Zákony totiž smí posuzovat, a případně rušit, jen plénum. Když se Ústavní soud v Brně problematikou zabýval naposledy, návrh na zrušení právní úpravy zamítl. Jirsa tehdy uplatnil odlišné stanovisko.
Ústavní stížnost spojená s novým návrhem na zrušení části občanského zákoníku a dalších předpisů směřuje proti rozhodnutí NSS, který zamítl stížnost člověka, jenž se narodil jako žena, avšak identifikuje se jako muž. Matrika nevyhověla žádosti o úřední změnu pohlaví na mužské, včetně zapsání mužského jména a mužské podoby rodného čísla, neboť nepodstoupil chirurgický zákrok spojený se znemožněním reprodukční funkce, jak vyžaduje zákon. NSS v rozhodnutí zdůraznil princip zdrženlivosti v podobných otázkách a také ochranu základních přirozených atributů rodiny a rodičovství.
Stěžovatel, jehož NSS označoval podle jeho přání v mužském rodě, tvrdil, že podmíněnost změny pohlaví provedením chirurgického zákroku je protiústavní. Je prý v rozporu se základním právem na zachování lidské důstojnosti a na respektování soukromého a rodinného života, navíc je v rozporu se zákazem mučení.
NSS tehdy zároveň odmítl přerušit řízení a vznést návrh ÚS, aby ustanovení občanského zákoníku zrušil, a to s vysvětlením, že ÚS se podobným návrhem už dříve zabýval a zamítl jej. Stěžovatel podle NSS nepředestřel nic nového, co by mělo vést k opětovnému otevření otázky. „Takovým důvodem nemůže být ani změna v obsazení ÚS, neboť i ÚS sám v jakémkoli personálním složení je vázán svým nálezem," stálo v odůvodnění.
Nakonec se ale problematika na plénum ÚS vrátila díky individuálnímu podnětu člověka, jehož se právní úprava týká, a tříčlennému senátu, který návrh plénu postoupil, protože dospěl k závěru, že jeho individuální příběh je odlišný, než jakým se soud zabýval v minulosti. Předešlý plenární nález soud přijal na základě podnětu nebinární osoby, která se necítila být ani mužem, ani ženou. Nyní jde o trans člověka, jenž skutečně usiloval o změnu pohlaví, ale operace představovala zákonem stanovenou překážku.
Podle tříčlenného senátu bylo nutné podrobně přezkoumat ústavnost napadených zákonných ustanovení. Mužova situace ukazuje, že bez provedení požadovaného chirurgického zákroku anebo bez zrušení sporného paragrafu nemůže být se svými žádostmi o změnu jména, úředního označení pohlaví a formátu rodného čísla úspěšný.
