Aš chce obnovit historickou cestu na Benešův palouček
Aš na Chebsku chce obnovit cestu na takzvaný Benešův palouček. Jde o historicky významné místo u hranic s Německem, kudy v roce 1915 utekl do emigrace pozdější československý prezident Edvard Beneš. Obnovení historické cesty si přejí místní obyvatelé i turisté, informoval ašský místostarosta Pavel Matala (nez.).
Benešův palouček je zrostlý zelení. Místo je podle vedení radnice veřejnosti téměř neznámé, pečuje o něj pouze několik nadšenců. "Původní historické cesty k němu zanikly, turisté znalí události k místu chodí částečně po soukromých pozemcích německého vlastníka," řekl Matala.
Záměr má nyní šanci uspět v participativním rozpočtu, o kterém rozhodují místní občané. Počítá s vytyčením cesty, terénními úpravami i s vytvořením několika zastavení včetně panelů s informacemi o historii místa. Dosud tam historický okamžik připomíná pouze část mozaiky s datem. Zpřístupnění místa by mohlo podle vedení radnice přilákat do Aše více turistů. Už nyní se po něm ptají lidé při návštěvě okolních měst.
Benešovým paloučkem se dodnes nazývá místo, kde Beneš ilegálně překročil státní hranici 1. září 1915 při svém dramatickém útěku z Rakouska-Uherska za Tomášem Garriguem Masarykem do Švýcarska. Kvůli ilegální činnosti v domácí odbojové organizaci Maffie mu hrozilo zatčení a trest smrti za velezradu. Překročení hranice do exilu napomohlo podle Mataly pozdějšímu vytvoření samostatného Československa.
Po druhé světové válce se v Aši objevily snahy o úpravu míst, která jsou s Benešovým pobytem spojená. V roce 1947 vznikl Benešův palouček s upomínkovým zátiším a za kolejemi byl vztyčen Benešův pomník. Místo se pak ocitlo za drátěnými zátarasy, které tvořily železnou oponu, desítky let tak bylo nepřístupné a dodnes chátrá. Benešův pomník se přesunul k jedné ze základních škol v Aši.
