Karlovy Vary plánují v lázeňských lesích budování tůní a mokřadů. Důvodem je ekologická stabilita
Karlovy Vary budují v lázeňských lesích tůně a mokřady. Důvodem je snaha o zadržení vody v krajině a zpomalení odtoku vody z lesů. Vodu navíc bude možné používat pro závlahu a jako zdroj požární vody. Plánování jejich rozmístění předcházel rozsáhlý průzkum.
Tůně a mokřady se město rozhodlo v lázeňských lesích vybudovat z ekologických důvodů. „Vodní prvky podpoří zadržení vody v krajině a zpomalení odtoku vody z lesů, ve městě zajistí vytvoření dostatečné vodní zásoby pro závlahu a poslouží jako zdroj požární vody,“ vysvětlil náměstek primátorky Petr Bursík (ODS).
Kromě toho jsou také tůně, retenční a zásobní nádrže považovány za systém podporující ekologickou stabilitu. Mokřady, respektive tůně mají vysokou hladinu podzemní vody v úrovni kořenové zóny a pro zpomalení či zastavení vody slouží terénní úprava v podobě přirozené hrázky či zemního valu.
Velká plocha litorálního pásma, které tvoří plynulý přechod mezi vodním prostředím nádrže a okolním územím, navíc umožňuje rozvoj druhově bohaté vegetace, a tím i vytvoření vhodného biotopu pro vodní druhy ptáků, obojživelníků a vodní bezobratlé živočichy.
Umístění na základě studie
S jejich umístěním a technickým provedením pomohla studie, kterou pro magistrát vypracovali odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Přednostně byly vybírány lokality, které nevyžadují výrazný zásah do vodního režimu. „Za poslední dva roky jsme vytvořili dvacet devět tůní, a letos plánujeme dalších patnáct. Jako podklad k jejich umístění používám právě zmiňovanou studii,“ doplňuje ředitel Lázeňských lesů Karlovy Vary, Stanislav Dvořák.
Kromě budování nových tůní je v plánu také obnova těch starých nebo poškozených. Příkladem je například Ovčí rybník nad Tuhnicemi. „V současné době je Ovčí rybník sice funkční, napuštěný, nicméně jeho objekty jsou ve špatném stavebně technickém stavu. Chybí bezpečnostní přeliv, výpustné zařízení je na hranici životnosti a není jasný stav výpustného potrubí, hráz je místy sesedlá, nerovná s řadou vzrostlých stromů na koruně a silným prokořeněním. Jakýkoliv drobný vývrat proto hrozí kolizním stavem zemní hráze,“ vysvětlil Adam Vokurka, který pracoval na studii.
Opravený rybník by měl po dokončení prací fungovat jako biotopová nádrž pro chráněné druhy ryb a obojživelníků. Pod rybníkem je díky místní morfologii možné vybudovat až dvě mokřadní nádrže, nad ním pak díky patrným zbytkům zemní hrázky druhou mělkou nádrž mokřadního charakteru s rozsáhlým litorálním pásmem. „Obě lokality, fungující jako mokřady, by měly být využity pro posílení retence vody v krajině a zároveň pro vytvoření vhodných biotopů pro další na vodě závislé organismy,“ shrnuje Vokurka.
