Omikron a delta: čím se od sebe liší a je možné onemocnět oběma variantami současně?
Varianta nemoci covid-19, která v listopadu loňského roku dostala název omicron, je nyní celosvětově dominantní nad všemi ostatními verzemi koronaviru, tu poslední s označením delta nevyjímaje. Důvodem jejího rychlého rozšíření je zhruba 3x vyšší infekčnost, která je dána faktem, že omikron postihuje především horní cesty dýchací.
Omikron se liší také kratší inkubační dobou, jež se odhaduje na tři dny, zatímco u ostatních typů koronaviru to bylo až dnů pět. Dalším rozdílem mezi deltou, která převládala dosud, a omikronem jsou příznaky, jimiž se onemocnění projevuje. Ty jsou podle posledních zjištění v případě omikronu podstatně mírnější, což opět souvisí s tím, že virus zpravidla zůstává v nosohltanu a do dolních cest dýchacích se na rozdíl od alfy, bety, gamy a delty přesouvá zřídkakdy. Nemilým zjištěním o omikronu je, že imunitu získanou jak očkováním, tak i proděláním nemoci dokáže obejít mnohem lépe než starší varianty.
Mezi typické symptomy provázející covid-19 patří silná únava, bolesti svalů, kloubů a hlavy, vysoká teplota, kašel a také ztráta čichu a chuti. Oslabení těchto dvou smyslů ale v případě omikronu obvykle chybí, za to se přidává bolest a škrábání v krku, rýma, šedě zbarvené rty, nehty a pokožka (z důvodu nedostatečného okysličení) a u dětí se někdy objevuje i vyrážka.
Zajímavým zjištěním je, že podle posledních výzkumů je možné se oběma posledními variantami, tedy omikronem a deltou, nakazit současně. Zároveň ale vědci dodávají, že to není příliš pravděpodobné. Omikron se totiž množí mnohem rychleji než delta a snadněji vstupuje i do lidských buněk, tudíž v těle záhy převládne. Podobným způsobem vytlačila varianta delta své předchůdce.
Ať už se jedná o omikron nebo jinou variantu, všechny verze covidu-19 mají virový původ. Jedinou možností, jak se vypořádat s jejich mírným průběhem v domácích podmínkách, tedy zůstává mírnění průvodních jevů. Absolutním základem léčby je vydatný odpočinek. Od bolestí různého původu a horečky pak uleví například léky na bázi kyseliny acetylsalicylové, kterou známe v podobě českého Acylpyrinu. Ten je určený pouze pro dospělé a lze ho užívat ve formě klasických tablet nebo v šumivé podobě či s přidaným vitamínem C, jež urychluje regeneraci organismu. Pro usnadnění vykašlávání se hodí mukolytika a naopak, například na noc, na tlumení kašle fungují antitusika. Speciálně v případě omikronu se zužitkují i kapky do nosu nebo jiné přípravky na zmírnění rýmy.
Zároveň však stále platí, že nemoc covid-19 může být ve všech svých variantách nevyzpytatelná a pokud člověk patří do některé z rizikových skupin, jako jsou například diabetici, onkologičtí pacienti či lidé s kardiovaskulárními potížemi, platí to dvojnásob. Pokud tedy na sobě dotyčný pozoruje náhlé zhoršení zdravotního stavu, intenzivní potíže s dýcháním, zrakem, sluchem či rovnováhou, selhávání paměti nebo se dostavují mdloby, je namístě vyhledat lékařskou pomoc.
V souvislosti s variantou omikron nastávají také změny ve vládních nařízeních. Od pondělí 17.1. jde do karantény bez výjimek každý, kdo byl v kontaktu s nakaženou osobou, tedy i očkovaní a lidé po prodělané nemoci. Délka karantény ale bude jen 5 dní s tím, že dalších pět dní by měl člověk důsledně používat respirátor FFP2 při veškerých sociálních kontaktech. Zkrácena byla také izolace po pozitivním PCR testu. Tu může ukončit ošetřující lékař také po pěti dnech, ovšem s podmínkou, že poslední dva dny nakažený nevykazoval žádné příznaky nemoci.
