Pandemie zvýšila zájem o léčivé byliny
Pole plná bylin a vyprodaná semena dokazují, že léčivé rostliny získávají na popularitě. V pandemii jsou oblíbené zejména léčivky na horní cesty dýchací, proti horečce nebo k posílení imunity.
Podle vědkyně Heleny Pluháčkové z brněnské Mendelovy univerzity se o bylinky lidé zajímají stále více. „Letos je zájem o osivo minimálně třikrát větší ve srovnání s minulými léty. Totéž se bude týkat sadby. Lidé bylinami ve větší míře osadí terasy, balkony i okenní parapety," uvedla. Důvodem je podle ní návrat k přírodě, pandemie a také více času, který chtějí pěstitelé květinám věnovat.
Ideální podmínky k pěstování
V roce 2016 u nás pěstovali zemědělci léčivky na ploše asi 280 hektarů, v roce 2019 to bylo 630 hektarů a loni kvůli suchu 540 hektarů. Podle Pluháčkové jsou k pěstování v Česku ideální podmínky.
Češi využívají asi tři sta druhů léčivých rostlin. Zhruba sedmdesát se jich dá nasbírat ve volné přírodě a asi třicet druhů pěstovat na zahrádkách nebo balkonech. Oblíbené je také trhání medvědího česneku, či sbírání podběle, pampelišek nebo květů černého bezu k výrobě sirupů.
Pozor na chráněná území
Mezi druhy sbírané bez omezení patří například růže šípková, kopřiva dvoudomá, žebříček obecný a jitrocel kopinatý nebo maliník obecný. Takové rostliny si lidé v posledních letech trhají hlavně pro vlastní spotřebu a zpracování. Na chráněných územích je však trhání všech bylin zakázané. Na zákaz sběru je možné doplatit například při honu za medvědím česnekem. V jarních měsících roste česnek kolem Brna hojně, ale často se nachází právě v přírodních rezervacích.
Znalost nesmí chybět
Podstatnou podmínkou sběru je podle vědkyně nejen dokonalá znalost sbíraných rostlin, ale i udržitelnost výskytu rostlin v přírodě. Je také potřeba si uvědomit, že léčivé rostliny působí komplexně a dlouhodobě. „Nemůžeme očekávat, že jeden šálek čaje připravený například z šalvěje odstraní bolest v krku. Rovněž není dobré upnout se na jeden druh, k čemuž někdy vede i reklama ve sdělovacích prostředcích," doplnila Pluháčková. Každá doba má podle ní své staromilce, kteří se vracejí k přírodním způsobům léčení. Zásadní a hluboká znalost přírody počínající botanikou a končící chemií však mnohým chybí.
