ČSOB chce vydělat statisíce korun na pozemku pro památník politickým vězňům
Vedení Ostrova se chce vyrovnat s minulostí regionu, který byl nechvalně známý komunistickými lágry pro vězně, kteří těžili uran a stavěli samotné město. Záměr postavit politickým vězňům památník ale komplikují jednání s bankou. Část pomníku má totiž stát na jejím pozemku, který je v územním plánu veden jako veřejná zeleň, o kterou se navíc mnoho let stará město na vlastní náklady.
Vedení Ostrova původně plánovalo, že u vedení Československé obchodní banky najde záměr stavby památníku politickým vězňům podporu a pozemek, na kterém nelze nic postavit, ani realizovat žádný komerční projekt, městu převede za symbolickou jednu korunu. A to nejen kvůli uctění památky lidí, kteří si prošli komunistickým peklem, ale i proto, že se banka o údržbu zmíněného pozemku vedeného v územním plánu jako veřejná zeleň nestará a jeho údržbu leta zajišťuje město Ostrov na své náklady.
„S žádostí o převod pozemku, na jehož části chceme památník postavit, za symbolickou jednu korunu jsme u banky neuspěli. Navrhli jsme proto bance, že pozemek, který má dle znaleckého posudku hodnotu zhruba čtyři sta tisíc korun odkoupíme za sto tisíc korun, neboť se o něj mnoho let staráme na naše náklady a navíc na něm chceme postavit památník, který bude trvalou vzpomínkou na nedobrovolný pobyt a utrpení politických vězňů v lágrech a navždy bude připomínat zločiny komunistického režimu na vlastním národu,“ uvedl starosta Ostrova Jan Bureš (ODS).
Ten byl nemile překvapen obsahem dopisu, který městu zaslalo vedení ČSOB. V něm totiž banka za převod pozemku pro památník požaduje více než 1,1 milionu korun. „Představenstvo naší společnosti neschválilo vámi navrhovanou částku na prodej pozemku. V případě, že bude mít město Ostrov zájem odkoupit zmíněný pozemek za námi navrhovanou tržní cenu ve výši 1 132 500 korun, jsme připraveni transakci provést obratem, neboť k tomu máme plnou podporu vedení naší společnosti,“ odpověděli v dopise za ČSOB Lukáš Cerman a Zora Křičková.
Město zruší u ČSOB všechny své účty a peníze převede jinam
Vedení Ostrova nechápe, jak může chtít banka vydělat zhruba 800 tisíc korun oproti odhadní ceně na zamýšleném památníku. „Československá obchodní banka měla možnost se vstřícným gestem připojit k odkazu budoucím generacím a uctění památky československých občanů uvězněných za svůj politický postoj a nadřadit tak uctění památky nad pravidla řádného hospodáře, které v dopise zaměstnanci banky zmiňují. Muklové (Muž Určený K Likvidaci) byli totiž hrdinové z druhé světové války z východní i západní fronty, piloti RAF, univerzitní profesoři, představitelé církví, soukromí zemědělci a další lidé, kteří chtěli žít ve svobodě. Jejich utrpení si musíme stále připomínat, aby se neopakovalo,“ dodává Jan Bureš, který vedení banky napsal otevřený dopis a chystá se oslovit i mateřskou KBC z Belgie.
Navíc se vedení města rozhodlo vypovědět u ČSOB všechny účty a převést své peníze ve výši zhruba 140 milionů korun do jiného bankovního ústavu. Ostrov navíc nebude ČSOB zařazovat do svých poptávek po případných úvěrech. Zároveň město požaduje, aby ČSOB zajistilo na vlastní náklady pravidelné seče trávy, údržbu stromů, čištění chodníku i trávníku a provádělo opravy všech zpevněných ploch.
