Kolik je mezi námi veganů? Každý desátý člověk v Česku nejí maso nebo ho omezuje
Deset procent obyvatel České republiky maso nejí vůbec nebo se mu snaží vyhýbat. Čtyři procenta lidí jsou vegetariáni, vegani nebo pescetariáni, zbylých šest procent tvoří flexitariáni. K takovýmto zjištěním dospěla agentura Ipsos, která se letos v květnu na stravovací návyky zeptala více jak tisícovky lidí.
Flexitarián si čas od času dopřeje
„Do budoucna chce více rostlinných produktů na úkor živočišných do svého jídelníčku zařadit 28 % Čechů. Ačkoli většina populace nepředpokládá, že by v příštím roce celkově snížila konzumaci živočišných výrobků, plánuje však alespoň omezovat masné výrobky, jako jsou uzeniny,“ píše ve svém zjištění agentura Ipsos.
Vedle veganů odmítajících živočišné produkty a pescetariánů, pro které je ryba jediným přijatelným masem, tak získává na popularitě další stravovací trend – flexitariánství. „Flexitariánská strava je založena na podobných principech jako vegetariánská či veganská, nicméně čas od času dovoluje zařadit i maso či jiné živočišné potraviny. Jde tedy o jakési vědomé omezení konzumace živočišných potravin, nikoliv však jejich úplné vyloučení,” vysvětluje Martin Krobot z Ústavu ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Zdraví, hubnutí nebo etika
Pro omezení masa ve stravě se přitom lidé nejčastěji rozhodují kvůli snaze o zdravější stravování nebo kvůli prevenci zdravotních problémů. „Tyto důvody uvedla asi polovina respondentů, kteří maso omezují nebo ho omezit do budoucna plánují,” vysvětluje hlavní motivaci Markéta Kneblíková z Ipsosu. „Dalším důvodem ale může být i snaha o snížení tělesné hmotnosti či etické důvody, například ohleduplnost ke zvířatům.”
Krobot z Lékařské fakulty však upozorňuje na to, že kromě původu potravin je potřeba brát v úvahu také jejich obsah živin. „Při nahrazování je potřeba dbát zejména na obsah bílkovin, ale také na některé vitaminy či minerální látky, jako např. vitamin B12 nebo vápník,“ upřesňuje.
Vyhýbání se masu tak automaticky neznamená zdravé stravování. Podle Krobota totiž plnohodnotný jídelníček spočívá především ve vhodné skladbě potravin. „Pokud se někdo s ne úplně ideálním jídelníčkem rozhodne živočišné produkty omezit a zařadí více luštěnin, ořechů, ovoce a zeleniny, bude mít takováto změna jednoznačně pozitivní dopad na množství vlákniny či skladbu tuků. Zjednodušeně řečeno ale maso nelze plnohodnotně nahradit například paprikou.“
Rostoucí nabídka alternativ
Navzdory zmiňovaným výživovým trendům se ale spotřebitelské chování podle vyjádření velkých potravinových řetězců mění jen zvolna.
„Většina konzumentů se pořád přiklání k masovým výrobkům a ty rostlinné bere za zpestření jídelníčku nebo je zkouší. Z pohledu objemů nejsou rostlinné alternativy významné, jsou ale důležité pro určitou skupinu zákazníků, a proto je v sortimentu samozřejmě máme,” říká šéf komunikace supermarketů Albert Jiří Mareček.
Podobně to mají i další řetězce. „Rostoucí oblibu rostlinných produktů u našich zákazníků evidujeme a snažíme se jim vyjít vstříc rozšiřováním sortimentu,” potvrzuje mluvčí Lidlu Iveta Barabášová. V Kauflandu je poptávka především po alternativách mléka, dezertech nebo pomazánkách. „Nejoblíbenějším produktem je mandlové mléko,” upřesňuje mluvčí Ivana Dvořáková.
Češi s Maďary a Srby největšími masožravci Evropy
Ve srovnání s Evropou jsou na tom podle Kneblíkové Češi podobně jako Maďaři. „Podíl těch, co jedí živočišnou a rostlinnou stravu bez omezení je v Maďarsku 91 procent. V evropském kontextu se tak spolu se Srbskem řadíme vůbec k největším všežravcům,“ uzavírá Kneblíková. Na pomyslném opačném pólu pak stojí například Turecko, kde se masu vyhýbá téměř každý druhý člověk.
