Zemřel plzeňský rodák, výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák
Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění a bývalý ředitel Národní galerie. Bylo mu 86 let. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie.
Knížák se narodil 19. dubna 1940 v Plzni. Poté žil s rodiči v Blovicích. Jeho otec jako pedagog odešel na výzvu vlády do Mariánských Lázní, kde Milan Knížák také odmaturoval na místním gymnáziu. Poté odešel za studii do Prahy. Studoval na Vysoké pedagogické škole, na AVU a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, svá studia však nedokončil. Až v letech 1997 až 1998 absolvoval doktorandské studium na AVU. Na přelomu 60. a 70. let byl Knížák znám jako zakladatel Klubu Aktual a stejnojmenné beatové skupiny, která je považována za jednu z nejvýznamnějších undergroundových kapel komunistického režimu.
Přednášel na univerzitách v USA
V letech 1968 až 1969 přednášel na dvou univerzitách v USA. Byl také příznivcem mezinárodního hnutí výtvarníků Fluxus, jehož akcí se zúčastnil zejména při svém pobytu v USA a které vzniklo na principech dadaismu, kdy názor či postoj umělce byl důležitější než tradiční výstava. Oblíbené prostředky byly proto akce, happening, instalace, performance, objekt, hudba, zvuk, vůně, vizuální představa či jen prožitek. Do roku 1970 vykonával Knížák různá příležitostná zaměstnání, poté působil jako samostatný umělec. V 80. letech znovu přednášel v zahraničí, v Hamburku a v Salcburku. Za normalizace byl šikanován policií, několikrát zadržen a jako "nepřítel státu" opakovaně skončil ve vězení.
Působení v Národní galerii doprovázely konflikty
V širší známost veřejnosti vešel v době, kdy řídil Národní galerii, tedy v letech 1999 až 2011. Jeho éru vedle úspěchů provázely i konflikty. Podařilo se mu vyrovnat deficitní hospodaření, zasloužil se o zvládnutí následků povodní v roce 2002 či o rozšíření galerie o další prostory. Část odborné veřejnosti byla ale k jeho způsobu řízení NG kritická. K výtkám patřilo omezení výstavní činnosti, autoritativní řízení, údajné protežování některých umělců či nedostatečná spolupráce se zahraničím. Až u soudu skončil jeho spor s pozdějším šéfem NG Jiřím Fajtem. Ústavní soud v roce 2018 zamítl Knížákovu stížnost proti rozsudku, jímž mu dříve Vrchní soud v Praze uložil omluvu za tvrzení, že Fajt v minulosti NG zruinoval.
Slova chvály si Knížák vysloužil za své působení ve funkci rektora AVU. Do čela školy byl zvolen aklamací v roce 1990 a ve funkci zůstal až do ledna 1997. Na akademii přinesl nové impulsy a otevřel ji světu. Také 25 let vedl Ateliér intermediální tvorby, který založil. K jeho studentům patřili například Krištof Kintera, Jakub Špaňhel, Milena Dopitová nebo Milan Mikuláštík. V roce 2015 ale Knížák neuspěl u konkurzu, který se na místo vedoucího ateliéru konal. Mezi jeho studenty to vyvolalo bouři nevole.
Knížák se také často kriticky i kontroverzně vyjadřoval ke společenskému dění v zemi, pokoušel se prosadit i v politice. Byl znám jako příznivec bývalého prezidenta Klause a ODS, za kterou v roce 1998 neúspěšně kandidoval do Senátu.
