Studentská hra Antopolis sklízí úspěchy, zájem o studium herního designu roste

„Tato kreslená adventura exceluje ve vyprávění obrazem, vysokou kvalitou animací a hlubokým porozuměním klasické mechanice žánru point-n-click adventur. Tím si Antopolis zasloužila uznání poroty,“ uvádí pořadatelé festivalu Anifilm.

A o čem hra je? Hráč se stává mravenčí královnou, která vede boj s nemilosrdnou žábou. Protivník už si podmanil celé mraveniště a hráč se musí probojovat zpět. „Na vývoji hry se podíleli studující FDU a studentka z katedry informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd. Obě fakulty spolupracují ve výuce designu a tvorby počítačových her přibližně 10 let a hra Antopolis je jednou z mnoha her, které v rámci dlouhodobé spolupráce vznikly,“ uvedla Monika Bechná z FUD ZČU. Hru si můžete zahrát na platformě itch.io.

Herní průmysl je v současné době na špici a už předběhl i ten filmový. Úspěchy v herním světě slaví i řada tuzemských počinů. Hráči jistě znají legendární Mafii, Operaci Flashpoint nebo současný hit Kingdom Come: Deliverance II., jehož se prodalo už přes tři miliony kusů. Nemusí jít nutně jen o akční hity. Populární je se svými point-and-click adventurami studio Amanita Design i VR záležitost Beat Saber. Logicky s tím vším roste i zájem o studium herního designu. Na plzeňské Sutnarce jej vyučuje Jakub Guman.

„Máme na to stát se videoherní velmocí"

„Největší síla her je v jejich interaktivitě a možnosti psát si vlastní příběhy. V kůži hráče jsem to já, kdo vstupuje do fikčního světa a odžívá jeho příběhy. Mohu hledat vlastní cesty, získávat zkušenosti, které bych jinak v běžném životě neměl, třeba řízení ponorky, lety do vesmíru, stavba vlastní zoo a podobně. Čechy mají potenciál stát se herní velmocí: stačí se podívat na množství kvalitních studií a her, které odsud vycházejí. Na evropské poměry jsou české úspěchy opravdu unikátní,“ mysl si Guman.

Podle něj není herní design až tolik o schopnostech. Záleží hlavně na nápadech a odhodlání hledat nové cesty. „Důležité je mít otevřenou mysl, dokázat řešit problémy i mimo zaběhnuté struktury, nevzdávat se, a hlavně umět zahazovat nefunkční nápady, přijmout konstruktivní kritiku a pracovat s ní. Stát se herním designérem nevyžaduje ani tak skillset, jako spíš mindset,“ potvrzuje.

Od nápadu k vydání hry musí vývojáři ujít velkou cestu. Nejprve musí vymyslet, jakou hru chtějí vůbec dělat. Čím bude zajímavá i to, jaké bude mít mechaniky. „Pak přijde ta složitější část: navrhnout a realizovat funkční prototyp, aby tým zjistil, zda to vůbec bude fungovat, nebo je potřeba to vymyslet jinak. V téhle části se většinou zahazuje 80 procent nápadů. Následuje samotná výroba: kódování, modelování objektů, psaní textů, kresba, animace, zvuky… Paralelně s tím by měla běžet fáze testování, jestli všechno běží, jak má,“ prozrazuje Guman, jež má za sebou už 12 let praxe.

V neposlední řadě musí vývojáři myslet i na propagaci, aby jejich dílo nezapadlo mezi stovkami dalších. Své schopnosti testují studenti i v rámci takzvaných Game jamů, kde musí týmy v časovém limitu udělat hru podle zadání.

„Game jam je možnost zažít herní vývoj na vlastní kůži včetně všech jeho pozitiv i nešvarů, tedy ne/možnost kooperovat s jinými profesemi, ne/stíhání termínů, prošlapávání neprostupných cest i radost, když se povede projekt včas dokončit. Studenti, kteří mají nějaký Game jam už za sebou, nabrali to nejcennější: praktické zkušenosti. Touhle cestou bych chtěl rovnou oznámit, že se jeden Game Jam chystá přímo na Sutnarce hned v příštím roce,“ dodal Guman.