Absolvent Střední policejní školy v Sokolově se stal vítězem soutěže dopravních policistů
Rozhovor s podpraporčíkem Robertem Kowolowskim, absolventem Střední policejní školy v Sokolově, který se krátce po svém nástupu k Policii ČR stal vítězem soutěže dopravních policistů. Robert popisuje v prvním článku ze série, jaká byla jeho cesta k Policii ČR.
Do služebního poměru k Policii České republiky nastoupil hned po maturitě dne 1.7.2022. Robert slouží u dopravní policie, konkrétně na Odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. Jak sám říká, ke službě dopravní policie ho to táhlo už od útlého dětství, když vyhrával soutěže na dopravních hřištích.
Roberte, co Tě vedlo k nástupu k Policii ČR?
Taťka sloužil u policie přes třicet let, takže můj vztah k policii budoval už od malička. On byl asi tedy tím hlavním motivátorem.
A proč sis zvolil zrovna „dopravku“?
(Smích). Ještě na základce jsem se účastnil soutěží na dopravních hřištích, víš, jak jezdíš na kole a musíš dodržovat pravidla silničního provozu a na konci si ještě uděláš test, jako v autoškole. Nechci se chlubit, ale byl jsem v tom fakt dobrej. Začal jsem po základce studovat policejní školu, takže podpora z domova, motivace učitelů na střední a praxe během studia mě pak utvrdily, že dopravačina mě bude bavit. No a je to tak, našel jsem se v tom.
Takže jsi během studia prošel i jinými odděleními?
Jojo, v rámci řízených praxí nám Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje umožnilo projít si všechna oddělení. Ukázali nám, co a jak se dělá a v konečné fázi jsme se do nějakých činností policie zapojili už jako studenti.
Co Tě na dopravce baví nejvíc?
Ty bláho, jak to zkrátit. (Smích.) No tak jako každého kluka asi auta a technika všeobecně. Za tu dobu co sloužím, nám hodně obměnili vozový park a přidali další technický vychytávky, který nám usnadňují práci a zároveň pomůžou předejít na silnici spoustě věcem. Hodně lidí vnímá dopraváky jen jako restriktivní složku, která dává jen pokuty, ale my těm lidem fakticky i pomáháme. Co mě ale asi nejvíc baví, je to, že prostě každý den v tý službě je úplně jiný. Stereotyp tady prostě nehrozí. Jsme na oddělení fajn parta, takže ta práce se v dobrém kolektivu dělá úplně jinak.
Je něco, co Tě v práci naopak moc nebaví?
Tady mě toho moc nenapadá. Jediné, co bych asi mohl zmínit je řízení provozu v teplotách hluboko pod bodem mrazu.
Čeho bys chtěl u policie dosáhnout? Máš nějaké karierní cíle?
To je těžký takhle předpovídat, kam moje kroky povedou. Ale určitě bych chtěl zůstat u dopravní policie a možná se jednou stát vedoucím oddělení.
A co pro dosažení tohoto cíle děláš?
Druhým rokem studuji Policejní akademii v Praze. Snažím se vzdělávat i ve svém volném čase, třeba studiem cizích jazyků.
Je něco, co děláš nad rámec výkonu Tvé služby?
Nad rámec výkonu služby jsem se zúčastnil soutěže dopravních policistů, krajské kolo jsem vyhrál a kvalifikoval jsem se na republiku, kde jsem skončil sedmý. (To je super úspěch, za tak krátkou dobu, co sloužíš, poznámka autora). Děkuji. (Smích.) Ještě jsem garantem pro Střední policejní školu v Sokolově, takže se podílím na motivačně zážitkových aktivitách pro studenty téhle školy.
Zbývá Ti ještě nějaký čas na koníčky a jiné aktivity, když chodíš do práce a studuješ zároveň?
Stíhám toho dost. (Smích.) Jezdím na kole, občas dokonce i do práce. A rád běhám. Vlastně asi mým největším koníčkem je právo. Teorie práva, trestní právo. To mě drží už od střední, baví mě to a využiju to i v práci.
Poslední otázka, doporučil bys práci u policie i čtenářům?
Určitě jo. Pokud někdo hledá práci, která není stereotypní a chce, aby měla jeho práce nějaký hlubší smysl, tak určitě. Člověk se tady toho hodně naučí. Nejen o lidech, ale taky sám o sobě.
Více o náboru nových policistů se dovíte zde.
Pokud vás ještě něco zajímá, napište na: krpk.nabor@pcr.cz
