So 22. 8. 2026Bohuslav
Společnost

Zaniklá obec Pomezná ožívá díky nadšení Petra Jašky

Zuzana Pešková2 minuty čtení10. 5. 2020, 8:30
Zaniklá obec Pomezná díky nadšenci opět ožívá
Zaniklá obec Pomezná díky nadšenci opět ožívá · Foto: archiv Petra Jašky

Bývaly doby, kdy Chebsko patřilo mezi nejhustěji osídlené oblasti Československa. Postupně však spolu s obyvateli zmizely i celé usedlosti, které pohltila příroda. Jedním z příkladů je Pomezná, původním názvem Markhausen.

Pomezná leží severozápadně od města Cheb na hranicích Čech a Bavorska.

V roce 1424 zde stálo pět velkých a šest menších statků, čtyři malá hospodářství  a mlýn.

Kolem roku 1800 měla Pomezná už více než sto dvacet obyvatel 

Postupem času sloužila věž i jako sýpka

Opuštěné domy srovnala se zemí těžká technika. Jen zázrakem zůstala stát věž gotické tvrze. Její stav ještě před pár lety nebyl nikterak dobrý. Pak se k ní dostal Petr Jaška, současný majitel.

„Jako první krok bylo nutné věž zanést do katastru nemovitostí, aby se oficiálně stala stavbou. To se nám povedlo a od té doby s tím nějak válčíme,“ popisuje situaci Petr Jaška

Velkou pomocí byl paradoxně fakt, že úředně neexistující stavba byla v roce 1963 zapsána do seznamu státem chráněných památek. Ze samotné Pomezné kromě zbytku tvrze nic nezůstalo. V roce 1976 byla obec úředně zrušena.

„Postupně zarostla vegetací. Takže začali jsem tím, že jsme to tady v okolí postupně vyčistili. Věž jsme opatřili dveřmi, udělala se podlaha, Dozdilo se to do původní výšky a přikryli jsme to provizorní střechou,“ říká Jaška.

Vzorem pro Jašku a další odborníky jsou předválečné fotografie. Postupně se majiteli a týmu archeologů podařilo odhalit i základy přilehlého stavení nebo zbytky původního zápraží.

„Nám se to zápraží povedlo na začátku tohoto roku dozdít a opravit. Použili původní materiály, co jsme na místě našli. Dali jsme si dost záležet, aby to mělo i tu původní skladbu. U věže je břidlice, dál žula. Prostě tak, jak to bylo původně,“ vysvětluje Jaška.

Náročné práce probíhají i ve venkovním sklepě. V přístavbě vedle věže plánuje majitel zřídit muzeum, které by připomínalo někdejší slávu příhraniční obce. Zatím ale musí získat potřebné materiály na stavbu. Hromadu cihel nalezli přímo na místě. Celkem jich potřebuje alespoň padesát tisíc.

„Teď sháníme cihly. Potřebujeme použité, minimálně sto let staré. Něco máme z bouraček po Chebu. Na začátku příštího roku bychom chtěli začít stavět tu přístavbu,“ doplnil.

Jaška doufá, že se podaří zpřístupnit malou expozici v obnoveném areálu v roce 2025. V tomto roce totiž uběhne už osm set let od první zmínky o zdejší obci.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Archivní foto.Společnost

KOMENTÁŘ: 21. srpen 1968: Den, kdy se všechno po... kazilo

Srpen 1968 je jednou z nejhorších událostí našich dějin. Invaze sovětského svazu (říkejme ji třeba návštěva spřátelených vojsk) de facto znamenala anexi československého území, která utnula snahu o demokratizaci společnosti a liberalizaci ekonomiky a vytvořila hned tři ztracené generace, jejichž osud byl utopen v kombinaci útlaku a politických represí, udavačství, strachu, lhostejnosti a naprosto neefektivního centrálního plánování. Nabytá svoboda v roce 1989 pro tyto lidi paradoxně znamenala další životní zápletku.

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasněSpolečnost

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasně

Plot už dávno není jen hranicí pozemku. Majitelé domů od něj dnes čekají soukromí, skvělý vzhled, bezpečí pro děti i domácí mazlíčky, a hlavně co nejmenší starosti do budoucna. Zkušenosti společnosti Ploty Dobrý z tisíců realizací po celé republice ukazují, jak se požadavky českých zákazníků na oplocení za poslední roky proměnily.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook