Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Že máme na zahradě nového obyvatele jsme zaznamenali už někdy začátkem léta. Tehdy jsme objevili v trávě bobky, odlišné od těch, které tam občas zanechají naše kočky. Někdy jsme ježka v šeru zahlédli, jak cupitá porostem nebo po trávníku. Nechali jsme mu v mističce kočičí kapsičku. Jídlo okamžitě zmizelo. A po několika dnech zmizel i ježek. Znovu se scéně se objevil až před 14 dny, kdy neohroženě přebíhal přes celou zahradu. Od té doby začal pravidelně chodit ve stejnou dobu na jedno místo, kde dostával krmení. A nebál se už ani lidí, ani koček. Jen jsme nevěděli, zda je to pan ježek nebo paní ježková. Odpověď na tuto otázku jsme dostali před týdnem.
Teď už s jistotou víme, že se nám na zahradě zabydlela paní ježková. Tři malé ježky v trávě na zadní zahradě jsme totiž objevili minulou sobotu odpoledne. Pohybovali se kolem hromady cihel vyskládaných na paletách. Zjistili jsme, že pod nimi mají vybudovaný úžasný úkryt. Ten má dokonce dva vstupy a je chráněn před deštěm, zimou i vedrem. Šikovná paní ježková našla pro svoji rodinku skvělé bydlení! Máme tedy na zahradě ježčí rodinku. Záchrannou stanici samozřejmě volat nebudeme! A neměl by to rozhodně dělat nikdo, kdo najde malé ježky doma na zahradě. Postaráme se o ně společně s jejich šikovnou matkou.
Léta píšu o články o činnosti plzeňské záchranné stanice živočichů. O ježcích jsem samozřejmě psal také několikrát, tak mám nastudováno, jak se o prcky co nejlépe postarat. Navíc je všeobecně známo, že umělý odchov ježků je nesmírně pracný, náročný, drahý a obvykle ani nekončí úspěšně. Podle slov šéfa záchranné stanice Karla Makoně přijde ve stanice péče o jednoho ježka v době od srpna do dubna na 3000 až 5000 Kč. Lidé každoročně přinesou během podzimu do stanice většinou naprosto zbytečně až 200 ježků, o kterých se domnívají, že jim hrozí smrt! V devadesáti procentech jde o zbytečně přinesené ježky. Jejich následná péče pak stojí přes půl milionu korun!
Každý večer dostávají naši malí ježci na stejné místo k jejich úkrytu porci kočičí kapsičky. Využít lze i kapsičku pro psy, ideální je ale ta kočičí. Později dostanou i granule. Krmítko nebo miska musí být dostatečně těžká, aby ho ježek nepřevrátil. Musí být snadno omyvatelné a s nízkými okraji. Ježci totiž do mističky při krmení rádi vlezou. Je dobré přidat i misku s vodou, kterou také pravidelně měníme. Nikdy se nesmí dávat ježkům mléko!
Nechceme naše bodlinky moc rozmazlovat, musí se učit hledat prioritně jejich přirozenou potravu. A to se jim daří, jak se každý můžeme na zahradě přesvědčit. Paní ježková je to naučila velmi dobře. Sledujeme prcky při jejich loveckých výpravách za hmyzem a plži. Potravy mají na zahradě víc než dost, chutnají jim žížaly, brouci a slimáci. Těch máme dost. Pozor, pokud máme na zahradě ježky, musíme se vyvarovat granulím na hubení slimáků! Ježek by se také otrávil pozřením slimáka, který přišel do styku s jedovatými granulemi!
Na svoji porci čekají nedočkavě malí ježci na svém místě přesně ve 20.00 hodin. K našemu velkému překvapení jsme po týdnu zjistili, že nemáme tři, ale hned čtyři malé ježky. Ten čtvrtý je zatím dost plachý. Zatímco jeho sourozenci si už zvykli na náš hlas, pohyb a nechají se už i podrbat na čumáčku, čtvrtý ježek se obvykle po našem příchodu běží schovat. Ale když je vzduch čistý, opět rychle vyleze a jde hodovat s ostatními. Paní ježková dostává svoji porci na jiné místo na zahradě, kam si pravidelně rovněž v naprosto stejnou dobu také dojde.
Malé ježky nebereme do ruky, výjimku jsme udělali jen v jednom případě, kvůli pořízení fotografií. Ježky je třeba zbavíme vnějších parazitů, např. blech nebo klíšťat. K tomu můžeme použít jakýchkoliv antiparazitních postřiků pro psy nebo kočky (Arpalit, Difusil). Pozor na čumáček a oči! Později u ježků provedeme ještě kontrolní vážení tělesné hmotnosti. Aby ježek ve volné přírodě přežil, musí mít předtím než upadne do zimního spánku hmotnost alespoň 600g. Ježci upadají do zimního spánku při poklesu noční teploty pod bod mrazu.
V záchranných stanicích by měli skončit hlavně ježci, kteří mají zdravotní problémy. Ti, kteří se například obtížně pohybují, jsou apatičtí nebo malátní. Pokud se chytili do nějaké pasti, například do pletiva, mají tržné rány nebo jiný úraz. Jakmile klesnou teploty pod bod mrazu, je na místě zvažovat záchranu ježků, kteří jsou malí a nemají dostatečnou váhu. Lidská pomoc má smysl, jestliže najdeme v říjnu mládě vážící pod 300g, nebo v listopadu méně než 400g.
O naše čtyři ježky rozhodně strach nemáme. Rostou totiž přímo před očima! A strach nemáme ani o to, zda si najdou vhodný úkryt na zimu. Skrýší a úkrytů mají na zahradě i kolem domu více než dostatek. Určitě jim ještě preventivně připravíme s příchodem podzimu alespoň dvě speciální boudičky. Ježkům ale stačí k přezimování málo, podle odborní třeba jen hromádka listí nebo větviček, ale i škvíra pod kurníkem, králikárnou či teplé místo v kompostu.
Ježčí rodinka přinesla do naší zahrady opravdu velkou radost a jde o obrovské zpestření. Baví nás večer sledovat jak běhají po zahradě při jejich loveckých výpravách. Mají už také vyběhané cestičky v trávě. Bylo ovšem třeba třeba přijmout i různá bezpečnostní opatření. Nikde nesmí zůstat otevřené otvory (třeba kanály), kam by mohli ježci spadnout a utopit se. Je třeba také pozorně prohlédnout trávník před každým použitím sekačky. Ježci jsou neuvěřitelně rychlí a umí velmi rychle překonat i velkou vzdálenost. A hlavně není možné chodit po zahradě potmě bez baterky. O jednoho ježčího prcka v trávě jsem totiž ve tmě zakopl. Ale přežil to naštěstí bez úhony.
Pokud máte kočky stejně jako my, rozhodně se nemusíte obávat jejich vzájemného soužití. Ježek se totiž schoulí do klubíčka, když se k němu kočka přiblíží, aby si ho prohlédla. Nebo prostě jen ztuhne na místě. Zvědavá kočka buď okamžitě ztratí zájem o objekt, který se nehýbe. Možná si jednou popíchá čenich o bodlinky a příště už si rozmyslí do ježka šťouchat. Problém ale může být u některých psů, kteří si s ježkem chtějí hrát a v dorážení ostrými zuby se nenechají odrazit bodlinami. Nenechávejte nikdy psa hrát si s ježkem!
Do příchodu zimy si určitě s našimi ježky užijeme na zahradě zábavu a uděláme maximum, abychom je dobře připravili na přezimování. A na jaře zřejmě budeme minimálně pro některé z nich hledat novou a bezpečnou zahradu s ochotnými i vstřícnými majiteli, kteří by chtěli mít ježky. Zbaví vás plžů i hmyzu a je s nimi opravdu legrace. A ti naši budou navíc zvyklí i na přítomnost člověka. Tak pokud máte zájem, neváhejte mě kontaktovat.
P. S. I když mají ježci dva metry od jejich úkrytu jablíčka napadaná do trávy, jahody i ostružiny. Nic z toho jsme je nikdy neviděli jíst, ani přenášet na bodlinkách, jak se zcela mylně traduje. Fakt je bere jen hmyz a kočičí kapsičky!
Foto Richard Beneš
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
