Chybí infrastruktura i odvaha obcí, zaznělo na konferenci Karlovarského kraje
Chybějící dopravní infrastruktura je stále nejvýznamnější brzdou rozvoje Karlovarského kraje. Region tím přichází o výhody, které mu dává jeho poloha mezi Prahou a Bavorskem. Samosprávy by také potřebovaly více odvahy investovat i se snažit přilákat do kraje nové obyvatele. Zaznělo to dnes na ideové konferenci Karlovarského kraje ReVize, která se koná v Karlových Varech.
„Karlovarský kraj leží mezi dvěma regiony, které se řadí mezi nejbohatší v Evropě, a to je Praha a Bavorsko. A kraj mezi nimi leží na spojnici, která je nefunkční. A právě zfunkčnění spojnice, to znamená napojení na dobrou infrastrukturu silniční i železniční, která umožní volný pohyb lidí, kapitálu i firem, budování partnerství, je naprostý základ," uvedl dnes na konferenci Aleš Rod, ekonom, investor a člen Národní ekonomické rady vlády.
Téma infrastruktury se opakovalo prakticky ve všech vystoupeních řečníků, kteří hodnotili situaci Karlovarského kraje. Podle Roda by měli politici z kraje naléhat na vládu a ministerstvo, aby výrazně zrychlily stavbu dopravní infrastruktury do Karlovarského kraje a dále do Německa. I za cenu, že by si potřebné silnice měl kraj postavit sám, řekl Rod.
Naléhavou potřebu napojit se na hlavní dopravní tahy vnímá i karlovarský hejtman Petr Kulhánek (za STAN). Podle něj jde ale kraj jinou cestou, a to naléháním na ministerstvo a vládu, aby potřebné komunikace postavil stát v rámci pomoci slabým regionům.
Kromě silnic a rychlých železnic má ale Karlovarský kraj nevyužitý potenciál v podobě mezinárodního Letiště Karlovy Vary. Rozšíření a prodloužení dráhy by, i když by stálo přes miliardu korun, bylo do budoucna návratné už jen tím, že by se otevřela cesta pro návštěvníky kraje ze vzdálenějších destinací včetně západní Evropy. Například podle ředitele Grandhotelu Pupp Jindřicha Krausze by rozšíření letiště pro větší letadla umožnilo přiliv hostů z Francie, Španělska, Velké Británie a dalších zemí, zatímco dnes do Karlovarského kraje míří zejména klienti z blízkého německého pohraničí a okolních zemí.
Karlovarský kraj by také podle Roda neměl hledat svou cestu soustředěním se na nějaký nový obor, ale stavět na tom, co historicky umí, a to je lázeňství a zdravotnictví. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a potřebě seniorů žít v důchodovém věku aktivněji je to šance, jak využít znalosti, které kraj už má.
Více odvahy také podle Roda měly mít místní samosprávy. Neměly by se bát investovat, a to i za cenu relativního zadlužení. Obce se stále obávají například toho, že pokud začnou nabízet pozemky za nízké ceny, hrozí jim stíhání. Přitom pokud přilákají vhodné nové obyvatele, následný příjem do rozpočtu obcí vstupní náklady v dohledném horizontu překoná.
Na dnešní konferenci vystoupili jak odborníci z Karlovarského kraje, tak i lidé odjinud, kteří se umí na problémy Karlovarského kraje podívat z širšího pohledu. Cílem konference je zejména najít náměty pro to, aby se Karlovarský kraj dostal postupně z nelichotivých posledních míst ve statistikách a našel si své uplatnění v době transformace české i celosvětové ekonomiky. Ta se přitom zásadně dotkne i Karlovarského kraje, který je stále do značné míry závislý na uhelné ekonomice, která skončí už v dohledné době.
