Rychlotratě by do roku 2050 mohly podle studie DB propojit dvě třetiny Evropanů

Výhody by z toho měla i Česká republika, neboť by se zkrátila dostupnost Prahy ze vzdálenějších evropských regionů, jak vyplývá z dokumentu, na kterém DB spolupracovaly s dalšími evropskými železničními společnostmi včetně Českých drah (ČD).

Rychlá železniční spojení se neobejdou bez investic, které podle DB musí Evropská unie a členské státy navýšit. „Nyní plánovaná infrastrukturní opatření a současná výstavba nejsou dostatečné, aby se do roku 2030 vysokorychlostní železniční doprava zdvojnásobila,“ uvedly DB ve studii.

Výchozím bodem studie je takzvaný Green Deal, což je unijní dohoda o přechodu k obnovitelným zdrojům energií. Tato dohoda počítá se zdvojnásobením evropských vysokorychlostních tratí do roku 2030 a s jejich ztrojnásobením do roku 2050. To by znamenalo, že v polovině století by síť vysokorychlostní železnice měla okolo 32 000 kilometrů místo asi 11 000 kilometrů, což je stav podle údajů z Eurostatu k roku 2019.

„Ztrojnásobení vysokorychlostních tratí v Evropě je možné. Jakmile bude hotová infrastruktura, bude to pro miliony lidí na kontinentu znamenat výhody atraktivních spojení a kratší cestovní doby," řekl Michael Peterson, který je v DB ve vedení sekce dálkové dopravy. „Výhody z toho získají země ve střední a západní Evropě a ještě více v jižní a východní Evropě. Podle našich propočtů a simulací to bude znamenat rychlejší cesty na zcela nových koridorech a přes nové dopravní železniční uzly," uvedl.

Východní a střední Evropě dosud vysokorychlostní železniční propojení zcela chybí, což před několika dny kritizovali premiéři východoněmeckých spolkových zemí. Saský premiér Michael Kretschmer k tomu řekl, že Německo stále ještě není provázáno vysokorychlostními tratěmi s Polskem a Českou republikou, což brání ekonomickému a společenskému rozvoji regionu.

Na nových vysokorychlostních tratích, kterých je do roku 2050 potřeba zrekonstruovat a postavit okolo 21 000 kilometrů, by vlaky mohly jezdit rychlostí okolo 300 kilometrů za hodinu. V případě Česka by rychlovlaky do roku 2050 mohly propojit Prahu nejen se Saskem, ale také s Bavorskem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem. To by podle studie zvýšilo rychlou železniční dostupnost Prahy, která je nyní omezena na okolní státy, i ze vzdálenějších regionů, včetně Francie, Balkánu, Pobaltí nebo Dánska a jihu Švédska.

Rozvoj vysokorychlostní železnice by největší výstavbu podle studie znamenal pro Německo, kdy by se tratě do roku 2050 prodloužily ze současných zhruba 1 600 kilometrů na více než 6 000 kilometrů. V regionu střední Evropy označují DB za dalšího vítěze budování vysokorychlostní sítě také Polsko, kde by se délka takových tratí do roku 2050 více než zdesetinásobila na asi 2 800 kilometrů. Česko by získalo zhruba tisíc kilometrů vysokorychlostní železnice.

V Česku je nyní ve fázi plánování vysokorychlostní trať mezi Drážďany a Prahou, jejíž součástí bude nejméně 26kilometrový tunel pod Krušnými horami. Cesta z hlavního města České republiky do saské metropole se po dokončení celé trati zkrátí ze současných 2,5 hodiny na jednu hodinu. Stavba prvního úseku by měla začít v roce 2027.

Správa železnic nedávno v prezentaci o financování vysokorychlostní trati na území ČR uvedla, že do výstavby 784 kilometrů tratě bude podle odhadů nutné investovat 807 miliard korun, do nákladů na provoz a údržbu dalších 220 miliard korun. Model financování se bude podle Správy železnic řešit zvlášť pro každý úsek. Plánují se investice ze Státního fondu dopravní infrastruktury, financování pomocí zelených dluhopisů a také formou PPP, tedy partnerstvím veřejného a soukromého sektoru.