Letos je nejméně chmelu za deset let, naříkají zemědělci a viní počasí
Sklizeň chmele byla České republice nejhorší za deset let, hlásí zemědělci. Hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000. Celkově se letos sklidilo přes 4,4 tisíce tun chmele, což je o takřka polovinu méně než loni. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami.
Zatímco například pro obilniny počasí neznamenalo úplnou katastrofu, pro chmelaře bylo počasí velmi špatné. A to i proto, že se tato plodina pěstuje jen v severních a severozápadních Čechách, které patří ke srážkově velmi chudým a letošní rok tyto oblasti patřily k suchem nejpostiženějším.
„Větší srážky většinou bouřkového charakteru byly na některých lokalitách zaznamenány až během druhé a především pak začátkem třetí dekády srpna. Proto již neovlivnily vývoj a dozrávání chmelových rostlin, ale naopak zkomplikovaly pěstitelům sklizeň. Vzhledem k uvedenému vývoji počasí byly rostliny slabší, nasazení hlávek bylo také slabé a vysoké procento hlávek nedosáhlo sklizňové zralosti, což negativně ovlivnilo vedle výnosu také obsah pivovarsky účinných látek," uvedla Ivana Kršková, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského
Meziroční pokles úrody v největší Žatecké oblasti činil dokonce více než 50 procent. Žateckého poloraného červeňáku, což je nejpěstovanější odrůda, se sklidilo o 55 procent méně a průměrný výnos činil 0,72 tuny z hektaru. V Úštěcké oblasti klesla sklizeň této odrůdy o 53 procent, v Tršické o 36 procent. Ostatních odrůd se pěstuje řádově méně.
Chmel sklízený v Česku se používá pro výrobu piva v tuzemsku a je také významným exportním artiklem. Podle loňských informací předsedy Svazu pěstitelů chmele Luboše Hejdy se v Česku spotřebuje zhruba 40 procent domácí produkce.
