Bilance České republiky vůči rozpočtu Evropské unie byla v roce 2025 kladná. Z evropského rozpočtu do ČR přiteklo 99,6 mld. Kč a odvody do rozpočtu EU dosáhly 68,4 mld. Kč, takže saldo vůči rozpočtu EU činilo 31,1 mld. Kč. Po zahrnutí příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 mld. Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se výsledek snížil o 6,6 mld. Kč.

Podle dat ČSÚ české podniky s 10 a více zaměstnanci stále častěji využívají moderní informační a komunikační technologie. Alespoň jednu z osmi sledovaných AI technologií používalo v roce 2025 celkem 18 % podniků v Česku, zatímco průměr EU činil 20 %.

Výrazný skok zaznamenal v roce 2025 dovoz ojetých osobních bateriových elektromobilů do České republiky: celkem šlo o 8,5 tisíce vozů, tedy více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. V provozu je tak v Česku dohromady 17,5 tisíce dovezených ojetých elektromobilů. Ty se v roce 2025 podílely na registracích osobních bateriových elektromobilů 38,5 % a 54,1 % z nich bylo registrováno na soukromé osoby. Nejčastěji šlo o vozy značek Tesla, Volkswagen a BMW.

V západních Čechách dosáhly loni náklady na úpravy distribuční soustavy ČEZ Distribuce zhruba 2,5 miliardy korun. V celé ČR se vyšplhaly na 19,2 miliardy korun.

Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ukázala, že výsledky výzkumných projektů financovaných z programu DOPRAVA 2020+ se ne vždy daří převádět do praktického využití. Přestože stát na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v dopravě vyčlenil téměř dvě miliardy korun, příjemci od ledna 2020 do konce dubna 2025 využili 1,7 miliardy korun a dosažené výstupy se v některých případech v praxi neuplatnily.

Česká národní banka varuje před nárůstem online podvodů, které často zneužívají její jméno či identitu jiných důvěryhodných institucí. Podvodníci přitom využívají moderní technologie umožňující napodobení hlasu i podoby a vytvářejí falešné projevy nebo investiční nabídky, jež ve skutečnosti nikdy nebyly ze strany ČNB učiněny. Instituce proto vyzývá veřejnost k obezřetnosti a k pravidelnému sledování svých oficiálních informačních kanálů.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhl počet cizinců s povoleným či registrovaným pobytem ke konci roku 2024 v České republice 1,09 milionu, což představuje 10 % celkové populace. Z toho téměř dvě třetiny (65,9 %, 720 723 osob) pobývaly na základě přechodného pobytu, 370 802 osob mělo trvalý pobyt a 2 564 osob získalo mezinárodní ochranu. Občané členských států EU tvořili přibližně pětinu všech cizinců.

K 30. listopadu 2025 evidoval Úřad práce ČR 341 311 uchazečů o zaměstnání, tedy o 802 více než v říjnu a o 50 886 více meziročně. Podíl nezaměstnaných zůstal na úrovni 4,6 %, meziročně vzrostl o 0,7 p. b. Meziregionálně došlo jen k mírným změnám oproti říjnu: v Jihočeském kraji podíl stoupl o 0,1 p. b., ve Středočeském a Moravskoslezském o 0,1 p. b. klesl. Nejvyšší nezaměstnanost přetrvává v Ústeckém (6,9 %) a Moravskoslezském kraji (6,3 %).

Druhý ročník Národního dne spin-offů pořádaný agenturou CzechInvest ve spolupráci s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava a Úřadem průmyslového vlastnictví upozornil na nízkou aktivitu českých akademických institucí v zakládání spin-off firem. Spin-off firmy jsou podniky založené na univerzitách či ve výzkumných organizacích, které přenášejí výsledky výzkumu do praxe. Typicky jde o komercializaci patentů, technologií nebo know-how vyvinutého akademickými týmy.

V závěru listopadu byla dokončena distribuce 5,2 milionu výtisků příručky „72 hodin: Jak se připravit na krizové situace a společně je zvládnout“. Rozvoz zajišťovala Česká pošta, která získala zakázku v otevřeném výběrovém řízení. Celou akci organizovalo Ministerstvo vnitra a představovala dosud nejrozsáhlejší komunikační projekt české veřejné správy zaměřený na posílení připravenosti obyvatel.