Letošní zimní olympijské hry, které měly místo konání v Itálii, jsou již minulostí. Jejich zahájení má řada lidí nejen z Vysočiny spojeno s měsíčním putováním dobrodruha z Třebíče jménem Nico Moro. Tento sedmadvacetiletý cestoval ze svého rodného města do Milána pěšky. Vše poctivě sdílel se svými fanoušky na sociálních sítích, a to nejen své každodenní putování, ale i samotný příchod do cíle – tím byl stadion San Siro v Miláně. Nicova měsíční cesta má nyní pokračování s dobročinným podtextem.

Pátek třináctého. Strašák pro mnohé z nás, který připadá právě na dnešek. Znáte jeho historii? Jak se k číslovce třináct staví třeba hoteliéři? Třeba v lékařském prostředí pro chorobný strach z čísla třináct existuje speciální název – triskaidekafobie.

Vlna solidarity se strhla v posledních hodinách na platformě Donio, kde byla spuštěna sbírka, jež má pomoci rodině hokejisty Jakuba Kočího, který v lednu tragicky zahynul. K neštěstí došlo v rakouských Alpách, šestačtyřicetiletý sportovec Jakub Kočí zemřel během skialpinistické túry v oblasti Schönfeldspitze. Lavina zde zavalila tři lidi, jedním z nich byl právě Jihlavák Jakub Kočí.

Po měsíci na cestě konečně před pár minutami dorazil do Milána Nico Moro, šestadvacetiletý Čecho-Ital z Třebíče, který se vydal pěšky na pouť dlouhou přes 900 kilometrů. Jeho cílem bylo zahájení zimních olympijských her, ale cesta byla mnohem víc než fyzický výkon. „Jdu za babičku a za svým snem,“ řekl Drbně Nico, když připomínal motivaci, která ho vedla od Třebíče až do severní Itálie.

Velký zájem v posledních dnech vzbudila cesta šestadvacetiletého Třebíčana s italskými kořeny. Tento zkušený cestovatel se na Tři krále vydal na svou měsíční cestu, jejímž cílem je zahájení zimních olympijských her v Miláně. Aktuálně je zhruba v desetině cesty. Během svého putování poskytl naší redakci rozhovor, v němž prozradil hned několik zajímavostí. Třeba o tom, jaké ve svém cíli plánuje tetování. Zmínil se i o tom, na kolik ho jeho cesta vyjde, jak se na ni připravoval nebo co obsahuje jeho batoh. A také je dost možné, že mu bude příští rok nejen Vysočina fandit v reality show Survivor.

Kdy říct dětem pravdu o tom, jak je to opravdu s Ježíškem? To je otázka, kterou si aktuálně klade určitě řada rodičů. S tím souvisí i to, jak o Vánocích s dětmi vlastně mluvit, aby se vyhnuly konzumnímu pojetí Vánoc, které je spíše zahlcuje, než obohacuje.

18. červenec 2025. Osudný den, který navždy změnil život třiadvacetiletému Filipu Lavičkovi z Panské Lhoty na Jihlavsku. Když byl s kamarády na Vltavě, tak měl úraz, při kterém si poškodil míchu a nyní je upoutaný na invalidní vozík.

Osteosarkom – zhoubný nádor kosti. Tak zněla krutá diagnóza, kterou si v 11 letech vyslechla dnes již třicetiletá Michaela z Havlíčkova Brodu. Má za sebou těžké roky, zdlouhavou léčbu, leukémii, transplantaci a amputaci pravé nohy. I s tou se Míša naučila žít. Nyní by si však ráda pořídila novou voděodolnou protézu.

Po řadě propršených a chladných dnů se k nám zase vrátilo léto, a rovnou s tropickými teplotami. Ty mohou být nebezpečné také pro ty, kteří usednou za volant. Ačkoliv řada řidičů horko podceňuje, tak může být rizikové. Nejde jen o únavu či oslnění, ale také o technické problémy, které extrémní teploty způsobují.

To, že třídění odpadu má smysl, není třeba rozporovat. Stejně jako to, že lidé v ČR se v této prospěšné aktivitě rok od roku lepší. Podle aktuálních dat v naší zemi pravidelně třídí 75 procent obyvatel. Na druhou stranu je třeba si ale reálně přiznat, že i tak je pořád co zlepšovat - hlavně co se týče třídění v přírodě - během sportování, na výletě nebo aktuálně i na grilovačkách nebo festivalech.