Projekt Paměť národa představí dokument o sametové revoluci v Karlovarském kraji

Dokument představuje listopadové události ve výpovědích pamětníků z Mariánských Lázní, Chebu, Sokolova a Karlových Varů. Své vzpomínky na revoluční dobu sdílí Václav Bartůšek, Jana Černá, Jiří Fuchs, Jan Hadrava, Lev Havlíček, František Hromada, Zbyněk Illek, Tomáš Kábrt, Jiří Kotek, Petr Kulhánek, Pavel Marek, Jaroslava Rymešová a Štefan Škulavík.

„Ono to zní dnes dost absurdně, ale my jsme s tím počítali a čekali jsme, že to takhle skončí. Nám to tenkrát připadalo, že je to jedna ze součástí života a snažení se o něco, když žije člověk v totalitě," říká pamětník Lev Havlíček, který na Karlovarsku pořádal kulturní akce. Ozvěny studentské demonstrace na Národní třídě 17. listopadu 1989 podle pamětníků přivezli domů studenti vysokých škol z Prahy a dalších větších měst.

Atmosféra v regionech byla ale velmi opatrná. I v Karlovarském kraji se lidé obávali, co se bude dít. „Hodně lidí chodilo podél výkladů a báli se i přistoupit. Zastavovali se a koukali. V prostoru před karlovarskou poštou byl hlouček do 50 lidí a okolo další desítky těch, kteří byli zvědaví, ale báli se přikročit blíž. Rozdali jsme namnožené prohlášení a řekli všem, ať pozvou příště každý pět dalších lidí, abychom se začali scházet," popsal začátky revolučního dění v Karlových Varech Jiří Kotek.

Spolu s filosofem Jindřichem Konečným patřil mezi hlavní aktéry sametové revoluce v krajském městě. Podobně živelně vznikala občanská společenství odporu proti režimu i v dalších městech. Lidé se začali setkávat v Sokolově na náměstí, v Mariánských Lázních kolem tamního dopravního podniku, v Chebu u Špalíčku a u divadla.

Podle ředitele karlovarské pobočky Paměti národa Lukáše Květoně je třeba si 35 let staré události připomínat, dnes možná ještě naléhavěji než dříve. „Hodnoty sametové revoluce mají zásadní význam a je důležité si je připomínat. Tato neklidná doba nahrává populismu a extremismu. Neexistuje nic důležitějšího, než je svoboda a demokracie," zdůraznil Květoň.