Pro tři desítky zemřelých osob bez příbuzných vypravil Sokolov sociální pohřeb se smutečním obřadem 

Podle slov místostarostky Renaty Oulehlové (ANO) má být člověk uložen k odpočinku důstojně. "Požádala jsem pana faráře, zda bychom nemohli udělat každý rok obřad. Nejsou to lidé bez domova, jsou to spíše lidé, kteří nikoho neměli, odešli sami, bez dětí nebo rodiny," řekla. Za pět let, tradice sociálního pohřbu byla totiž v Sokolově zavedena v roce 2019, takto uložilo město 166 lidí, mezi nimi i dva novorozence.

"Ten obřad nic nestojí, jenom náš čas," dodala místostarostka. Smuteční slova na pohřbu na sokolovském hřbitově pronesl římskokatolický farář Petr Bauchner, který výjimečně zastoupil biskupa Církve Československé husitské Lukáše Bujnu, který se pro nemoc omluvil. Kromě zástupců města, pracovníků pohřební služby a několika novinářů se pohřbu nikdo další nezúčastnil.

U sociálních pohřbů, které jsou zákonnou povinností obcí, se urny běžně ukládají do společného hrobu bez obřadu, pouhým vsypáním popela pod náhrobek. Podle sokolovského mluvčího Michala Švarce jsou náklady na zpopelnění a pohřeb u jednoho zesnulého přibližně 13 000 korun. "Přesná cena se odvíjí od místa kremace. Organizace sociálních pohřbů vypadá tak, že nemocnice pošle podklady o zemřelém městu, které, pokud není známá žádná blízká osoba, která by pohřeb zajistila, na základě objednávky u pohřební služby vypraví sociální pohřeb. Následně se město přihlásí do dědického řízení, které vyhlašuje okresní soud. Po skončení dědického řízení žádá město o refundaci nákladů u ministerstva pro místní rozvoj," popsal.

Běžně se rovněž stává, že se o ostatky zemřelého někdo přihlásí. Pokud už nebyly uloženy, jsou mu po zaplacení nákladů na pohřeb předány. V posledních pěti letech se počet sociálních pohřbů v Sokolově výrazně nezměnil, průměrně je městem zajišťován obřad pro tři desítky zemřelých. V roce 2019 byly náklady na pohřeb jednoho zemřelého zhruba 8000 korun, cena za zajištění zesnulého se tedy téměř zdvojnásobila.