Motorkáři nejčastěji umírají kvůli vysoké rychlosti

I když statistiky ukazují, že na českých silnicích za poslední roky umírá méně motorkářů, čísla jsou stále nelichotivá. Vloni přišlo o život 70 motocyklistů, což představuje 14 % usmrcených osob při všech dopravních nehodách. O rok předtím jich následkem nehody zahynulo 86. Podle expertů nejčastěji bourají kvůli nepřiměřené rychlosti. Ne vždy je však vina na jejich straně. Pro řidiče vozidel jsou snadno přehlédnutelní.

„Problematika motocyklistů ve vztahu k dopravním nehodám je široká. Začíná od dopravní výchovy mládeže, pokračuje přes naprosto stěžejní výuku v autoškole a zapomínat také nesmíme na následný trénink, který je u motocyklistů důležitější než u jiných účastníků provozu,“ říká Libor Budina, z Autoklubu ČR.

Motocyklisté patří obecně mezi nejohroženější skupinu účastníků silničního provozu. Při pádu nebo střetu jsou nejméně chráněni. Dlouhodobé statistiky uvádějí, že za posledních dvacet let zemřelo 1 870 motocyklistů. Přes 11 tisíc se jich těžce zranilo. S lehkým poraněním vyvázlo necelých 41 tisíc.

„Nehody motorkářů se s železnou pravidelností každý rok objevují s prvními slunečnými dny. Je pravda, že ubývá výjezdů k pacientům, jejichž zranění nejsou slučitelná se životem, to ale rozhodně neznamená, že bychom k takovým nehodám vyjížděli rádi. Obecně bývají velmi těžké, rozsah poranění bývá velký, navíc jsou to většinou zranění sdružená. To znamená, že jich pacient má v kombinaci několik. Nejčastěji jsou to úrazy hlavy, hrudníku, břicha, pánve, vnitrohrudních orgánů, zlomeniny dlouhých kostí atd. To, že pacient přežije, navíc často znamená vedle dlouhé doby léčení i to, že následky nehody si s sebou nese po celý život“, říká Michael Georgiev, tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje.

Pokud motorkář zemře, obvykle za to může nepřiměřená rychlost. Problémem bývá špatný odhad zatáčky, nevhodná jízdní stopa a situace, které neumí ve vysoké rychlosti vyřešit. Kvůli rychlé jízdě v loňském roce přišlo o život 27 jezdců. Další příčinou vážných nehod je nedání přednosti při odbočování vlevo a nerespektování přednosti v jízdě.

„Snažíme se o kvalitní přípravu a trénink každého motocyklisty. Někteří mají při řízení naprosto chybné návyky, kvůli kterým se snadno mohou dostat do nebezpečné situace. A toho se jich snažíme zbavit. Trénujeme s nimi úkony, které mohou v případě krizových situací pomoci. Zpětná reakce od našich účastníků je vždy pozitivní v tom, že poznají své slabiny. Po absolvování kurzu vědí, na co si dávat pozor, a hlavně na silnici zpomalí,“ říká Vladimír Mašek, motocyklový instruktor.

Ne pokaždé jsou viníky nehod sami motorkáři, ale před každou jízdou by měli pamatovat na to, aby pro ostatní účastníky provozu byli dobře vidět. Pro řidiče aut je jedním ze strašáků právě nepostačující viditelnost motocyklisty, nebo překážky ve výhledu. Další příčinou je pak jejich nedostatečná pozornost.

Co se týče věku motorkářů, kteří následkem nehody zemřou nebo skončí s těžkými zraněními, ukazuje se, že rizikovou věkovou skupinou je ta mezi 35 až 44 lety. Mnohdy se totiž k motorkám po delší době vrací nebo s nimi naopak teprve začínají. Motivací řídit jim bývá relaxace a touha po cestování. „Často se na našich kurzech setkáváme s řidiči, kteří mají sice dlouhou praxi v řízení osobních aut, ale nulové zkušenosti s motocyklem. Sice lépe vnímají rizika spojená s provozem, ale v krizových situacích si nedokážou poradit,“ dodává Jan Polák, manažer projektu Učme se přežít. Podle něj vloni za řídítky motocyklu přišlo o život 23 jezdců ve věku od 35 let, dalších 118 se vážně poranilo.

Kurzy „Učme se přežít“ realizuje Autoklub České republiky společně s Týmem silniční bezpečnosti, Policií ČR a dalšími partnery. V rámci projektu probíhají kurzy bezpečné jízdy na polygonech po celé ČR. Dalšími aktivitami je výroba pomůcek pro odhadování rizik při práci v autoškole, speciální kurz pro učitele autoškol nebo mapování nehodových lokalit motocyklistů. Projekt, který vznikl v roce 2010 v Libereckém kraji, se postupně rozšířil do celé ČR.